Airbnb a jiné platformy deformují realitní trh v metropoli a zhoršují bydlení v samotném centru hlavního města.
Např. jen na neuhrazených ubytovacích poplatcích z krátkodobého ubytování přijde metropole ročně zhruba o 120 milionů korun. Praha se proto snaží dostat sdílené ubytování pod kontrolu, prvním krokem se stalo zřízení nového informačního webu.
„Ubytovatele web informuje o daňové a živnostenské povinnosti, poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, oznamovací povinnosti cizinecké policii a podobně. Ti, kdo se chtějí v Praze ubytovat, tam zase najdou doporučení a důležitá pravidla týkající se např. domovního řádu, dodržování nočního klidu mezi 22:00 a 6:00 a spoustu dalších informací,“ sdělila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Vlastníci bytů, kteří nabízejí krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb, mají povinnost platit místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši 15 korun na osobu a den. Roční objem obchodu Airbnb v metropoli dosahuje podle vládní analýzy 2,2 miliardy korun. Magistrát i vláda ČR proto hledají řešení, jak sdílené ubytování dále podrobit kontrole.
Více než polovina bytů určených ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím aplikace sdíleného ubytování Airbnb v Praze je v centru města, třetina pak na Praze 1. Celkový počet těchto bytů v Praze překročil tisícovku. Bytů k dlouhodobému pronájmu je v hlavním městě 6.330. Toto zjištění vyplývá z analýzy developerské společnosti Trigema, kterou představila na tiskové konferenci. V Praze 1 je podle analýzy asi 300 bytů pro Airbnb. Následují MČ Praha 2 (120) a MČ Praha 3 (115). Kolem stovky se jich nachází na Praze 10 a Praze 5. Naopak nejméně jich je v deváté a sedmé městské části, kde se jejich počet pohybuje v řádu desítek.
V centru Prahy jsou za poskytování krátkodobých pronájmů nejvyšší ceny. V Praze 1 se za tyto služby platí v průměru 68.230 korun měsíčně.
Naopak v Praze 10 je to 35.748 korun. Vůbec nejdražší byt pro Airbnb leží podle studie Trigemy na Praze 4 s měsíční cenou 488.806 korun.
Ceny za dlouhodobé nájemní bydlení byly na konci září nejvyšší v Praze 1, v průměru 36.563 korun. Naopak nejnižší byly v Praze 9 (15.316 korun). „Nejdražší byt v nabídce standardního nájemního bydlení se inzeruje v Praze 2 za 130.000 korun měsíčně," doplnil Soural.
Prostřednictvím Airbnb se podle Asociace hotelů a restaurací od loňského do letošního září ubytovalo v tuzemsku 908.000 hostů, v meziroční komparaci je to o 64 procent více. V průměru je nabízená nemovitost obsazena 38 nocí ročně. V ČR je 10.400 hostitelů, jejichž průměrný roční výdělek za poskytování služby je 51.000 Kč. Celkově si hostitelé v tuzemsku za poslední rok vydělali 1,7 miliardy korun. V samotné Praze se za posledních 12 měsíců přes tuto aplikaci ubytovalo 808.500 hostů.
„Pro pronajímatele je často o hodně výhodnější poskytovat své služby jako krátkodobý pronájem i proto, že průměrné sazby za takové ubytování se pohybují na mnohem vyšší úrovni, než je tomu u standardního typu pronájmu. Z pohledu celkové finanční výhodnosti jsou krátkodobé pronájmy zhruba dvakrát až třikrát výnosnější," uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.
Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo. Ubytování v soukromí podle asociace hoteliérů ale stále častěji nabízí i portály původně zaměřené na ubytování v hotelech, jako je např. Booking.com.
Služby nabízející ubytování prostřednictvím internetu, jako je např. Airbnb, považuje finanční správa za ubytovací služby, a nikoliv za nájem. Příjmy z této činnosti tak podléhají zdanění, poněvadž se tím vykonává ekonomická činnost. Generální finanční ředitelství (GFŘ) se rozhodlo změnit pravidla pro vlastníky bytů, kteří zprostředkovávají ubytování pomocí sdílených služeb, především Airbnb nebo Booking.com. Změna pravidel se má týkat především placení DPH a daně z příjmů. „Služby spočívající v ubytování, které jsou zprostředkovány prostřednictvím internetových platforem, považuje finanční správa za ubytovací služby, nikoliv za nájem,“ uvádí ředitelství ve zprávě. Tato změna se bude týkat jen soustavně nabízeného ubytování, nikoliv občasné nabídky. Generelně (obecně) budou povinni odvést daně za poskytování ubytování ti, kdo na tržbách za ubytování přesáhnou během roku milion korun, nebo jsou již plátci daně v jiné podnikatelské činnosti.
Fenomén sdíleného ubytování, jestliže nebude regulován, je velmi nebezpečný pro každé město, varuje radní Prahy 1 pro bezpečnost Ivan Solil z ČSSD. Podle názoru starosty Oldřicha Lomeckého z TOP 09 nechce Praha 1 skončit jako skanzen, kde nebudou bydlet lidé, a proto volá po nových pravidlech pro sdílené ubytování. „Berlín, New York, San Francisko, Londýn, Vídeň, Paříž, Amsterdam, Salzburg, Barcelona - všechna tahle města Airbnb regulovala nebo se s aplikací dohodla," uvedl radní. Radnice těchto měst podle něj tento fenomén pochopily mnohem dříve než Praha. „Je to fenomén, jenž pokud nebude právně regulován, jestliže nebude mít pravidla, tak je velmi nebezpečný pro každé město," dodal radní. Městská část nechce podle Lomeckého skončit jako skanzen, kde nebudou bydlet lidé. "Nemůžeme dopustit, aby městská část Praha 1 ztratila funkci bydlení, proto voláme po pravidlech," uvedl. Poskytování ubytování v soukromí přes aplikace typu Airbnb tak podle něj musí dostat jak jasná legislativní pravidla, tak pravidla pro soužití Airbnb s nájemci v jednotlivých činžovních domech. V centru působí v bytových domech často společenství vlastníků jednotek (SVJ). „Ti co pronajímají byty spotřebovávají daleko více služeb - výtahy, energie, vodu - a není možné, aby to platili ti ostatní obyvatelé domu, kteří jsou součástí SVJ," dodal starosta. Na území Prahy 1 je v současnosti prostřednictvím Airbnb nabízeno 3.500 bytů z celkového počtu 15.000. Radnice přitom eviduje pouze 427 bytů, ze kterých je odváděn poplatek. V Praze 1 je přihlášeno k pobytu zhruba 30 tisíc lidí. Celkem v Praze dosahuje počet nabídek ubytování na Airbnb 11.500. Solil upozornil také na to, že hosté ubytovaní přes aplikace sdíleného ubytování nejsou nikde evidováni. „Desítky, stovky bytů jsou zaplaveny někým, o kom vůbec nevíme, kdo je. A desítky, stovky bytů způsobují to, že ostatní nájemci nebo vlastníci bytů ztrácí vlastní investice. Ty byty se stávají neuživatelnými. To všechno stojí mimo pravidla," dodal Solil. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka tento fenomén neohrožuje hotelnictví, kterému se daří. „Ten, koho ohrožuje tato služba, pokud naroste do nějakých obřích rozměrů, je spíše veřejnost a centra měst," dodal Stárek. Centrum města se tak vylidňuje a stává se z něj pouze turistická atrakce.
Mgr. Petr Jezdinský