Česká národní banka dnes upřesnila, co hypoteční banky mohou účtovat za předčasné splacení hypotéky, co se týká zvyšování úrokových sazeb, které mají vliv na hypoteční úvěry, tak členy bankovní rady eliminuje při rozhodování BREXIT a kurz koruny.
ČNB dnes vydala své vyjádření k pojmu „účelně vynaložené náklady, které vzniknou věřiteli v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení“ (viz: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2019/20190307_ucelne_vynalozene_naklady.html). ČNB tak podle vyjádření reaguje na nejasnou formulaci v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, která vedla k opakovaným dotazům veřejnosti i finančních institucí, co pojem v zákoně „účelně vynaložené náklady“ znamená. Česká národní banka v letošním roce zřejmě jednou či dvakrát zvýší úrokové sazby, ačkoli případný neřízený BREXIT by mohl způsobit odklad příštího takového kroku, řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub (viz: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2019/cl_19_20190305_holub_reuters.html).
Obrázek č. 1: Sídlo České národní banky v ulici Na Příkopech
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/sidlo_ustredi/, vlastní zpracování, 2019
Za účelně vynaložené náklady za předčasné splacení úvěru na bydlení, tedy např. hypotéky, lze podle ČNB považovat nutné náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy, jejichž výše je zároveň odůvodněná. Jde zejména o administrativní náklady.
Dodala, že nelze vyloučit ani případné další náklady. Podmínkou ale je, že v dané konkrétní situaci prokazatelně vzniknou, že by bez předčasného splacení konkrétního úvěru vůbec nevznikly a že jsou vynaloženy účelně.
„Naopak příkladem nákladů, jejichž náhrada není přípustná, poněvadž nemá oporu v zákoně, je provize vyplacená poskytovatelem zprostředkovateli za zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení," uvedla dále ČNB. Provize totiž podle ní není novým nákladem souvisejícím s předčasným splacením úvěru.
Nákladem není podle centrální banky ani snížení úrokových výnosů instituce po předčasném splacení spotřebitelského úvěru na bydlení, ani její úrokové náklady z dluhů.
„V prvním případě se nejedná o náklad, nýbrž o ušlý zisk. Ve druhém případě nejde o náklad vzniklý v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení, nýbrž o náklady na dluhy poskytovatele, např. z přijatých úvěrů, vkladů nebo emitovaných dluhových cenných papírů," konstatovala „Banka bank“.
Zákon o spotřebitelském úvěru nabyl účinnosti 1. prosince 2016 a jeho cílem bylo zvýšení ochrany klientů finančních institucí. Při dřívějším splacení dluhu má podle výše uvedené právní normy bankovní instituce právo pouze na tzv. účelně vynaložené náklady, které ji v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou.
V těžkých životních situacích, např. při dlouhodobé nemoci, je pak předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.
Obrázek č. 2: Kongresové centrum České národní banky na Senovážném náměstí (pozn. ve vedlejší budově nalevo se nachází Odborná knihovna ČNB, kde si lze bezplatně vypůjčit právní, ekonomickou, politologickou i sociologickou literaturu)
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/sidlo_ustredi/, vlastní zpracování, 2019
Holub v pondělním rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že možnost utažení sazeb už na příštím měnovém zasedání 28. března zůstává na stole. Na dotaz, zda nevylučuje zvýšení sazeb už v březnu, Holub agentuře Reuters sdělil: „Určitě to platí... Souhrnně zatím data z domácí ekonomiky pro mě vyznívají směrem lehce jako podpora pro další zvyšování sazeb.“ Po posledním zasedání na začátku února centrální banka uvedla, že je stále otevřena jednomu či dvěma zvýšením v letošním roce za předpokladu, že poleví vnější tlaky, tuzemské národní hospodářství si udrží solidní tempo růstu a kurz koruny zůstane slabší oproti prognóze.
„Osobně to vidím v intervalu nula až dvě. Tu nulu jako takovou nevylučuji, nevidím ji ale jako moc pravděpodobnou. Stále se nacházíme v procesu normalizování měnové politiky,“ konstatoval Holub. „Jako nejpravděpodobnější variantu proto za sebe vidím jedno až dvě zvýšení během letošního roku," sdělil s odkazem na inflační tlaky pramenící z domácí ekonomiky, zvláště ze spotřeby domácností, která tlačí výš ceny při dosud rychlém růstu mezd.
Příští měnové zasedání ČNB je na programu 28. března, pouhý den před předpokládaným odchodem Velké Británie z Evropské unie. Holub souhlasí s obecným postojem centrální banky, že případný neřízený BREXIT by mohl mít na rozhodování bankovní rady vliv. „Kdybychom viděli, že den po tom jednání nastane neřízený BREXIT, tak s ohledem na tu míru nejistoty, která tam panuje, by to spíše byl faktor vyčkat s rozhodnutím minimálně do května, kdy budeme mít plnohodnotnou prognózu, která by mohla ten BREXIT nějak plnohodnotně zapracovat,“ uvedl Holub. Centrální banka odhaduje, že případný odchod Británie z EU bez dohody by mohl z růstu české ekonomiky - který „Banka bank“ předpokládá kolem 3 procent v letošním i příštím roce - ubrat 1,4 procentního bodu.
Dalším rozhodujícím faktorem při rozhodování bankovní rady o sazbách je kurz české koruny. Ten se v několika minulých kvartálech držel vytrvale pod prognózou centrální banky, což vede k úvahám, že by centrální banka mohla svůj model upravit.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČNB)