České domácnosti trápí vysoké výdaje na bydlení.

5.6.2019

Vážení čtenáři, na bydlení a výdaje s ním spojené Češi, Moravané a Slezané vynakládají průměrně 25,4 % ze všech svých výdajů. Podle zjištění projektu Evropa v datech proto do peněženek kvůli bydlení musí sahat hlouběji než obyvatelé většiny dalších evropských států. Více platí už jen Finové (28,8 %), Dánové (28,7 %), Britové (26,7 %), Francouzi (26,2 %) a Švédi (26,1 %). Češi jednoznačně preferují bydlení „ve svém“, které má 78,5 % z nich, oproti 21,5 % lidí bydlících v nájmu, a to přestože ceny rezidenčních nemovitostí v ČR od roku 2010 vzrostly skoro o třetinu. Obyvatelé České republiky splácejí své hypoteční úvěry (i nájmy) spolehlivě. V prodlení s placením se nachází pouze 1,8 % našinců, tedy analogický podíl jako Němců (1,7 %).

Tuzemsko patří spolu s Irskem mezi země Evropy, kde nejvíc vystřelily ceny bydlení. Obytné imobilie kupované domácnostmi, to jest byty nebo i rodinné domy zdražily od roku 2010 zhruba o třetinu. Češi přesto jednoznačně preferují bydlení ve vlastním, které má 78, 5 % z nich, oproti 21, 5 % lidí bydlících v nájmu (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/mapa-kolik-vydaju-vydaji-domacnosti-na-bydleni/r~286b49d65abb11e9b6a9ac1f6b220ee8/).

Graf č. 1: Poměr nákladů na bydlení vůči příjmům domácností

DtpATkHWoAAojnM

Zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/bydlime/naklady-na-bydleni-drti-ceske-domacnosti-v-ramci-eu-patri-k-nejvyssim-1354442, vlastní zpracování, 2019

Finanční náklady na bydlení představují pro Evropany největší položku domácích rozpočtů (24, 2 procenta v roce 2017), následuje doprava, jídlo a nealkoholické nápoje, restaurace a hotely, volný čas a kultura. Bydlení je výdaj, který přitom narůstá, za posledních deset let v průměru o 1, 5 procentního bodu. Průměrná čísla jsou ale v tomto případě jen pouhá statistika, jelikož hodně záleží na situaci každého jednotlivého člověka a jeho „spotřebním koši“. Eurostat do výdajů na bydlení totiž započítává pouze nájemné, opravy a údržbu, dodávky vody a energií. V podmínkách České republiky, kde (viz výše) preferujeme vlastnické bydlení před nájemním, je tak výsledek bezesporu zkreslený (viz závěr naší poslední aktuality), poněvadž nejsou započteny splátky hypoték, což představuje zdaleka největší položku mnohých tuzemských domácností (zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/bydlime/naklady-na-bydleni-drti-ceske-domacnosti-v-ramci-eu-patri-k-nejvyssim-1354442).

Za bydlení spolu s energiemi a vodou platíme podle údajů Eurostatu nejvíce ze všech našich pravidelných výdajů. Konkrétně tato položka představuje 25,4 % z celkových útrat. Pro porovnání – za potraviny a nealkoholické nápoje vydáváme 6,3 % výdajů, za mobilní data, volání a telekomunikace celkově potom 2,7 %. Větší podíl z výdajů vynakládají na bydlení už jen v pěti dalších státech Evropské unie, úplně nejvíce však ve Finsku (28,8 %). Unijní průměr přitom činí 24,2 %. „Nadprůměrný je v České republice rovněž podíl osob bydlících ve vlastním bytě či rodinném domě. Ten dosahuje téměř 80 %, přestože unijní průměr jen lehce přesahuje 69 %,“ konstatuje Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech (zdroj: https://www.hypoindex.cz/tiskove-zpravy/bydleni-cechum-ukroji-ctvrtinu-vydaju-sesty-nejvetsi-podil-mezi-evropskymi-narody-platime-si-jej-stejne-svedomite-jako-nemci/).

Ve střední Evropě existuje stále zřetelná dělící linie, která de facto kopíruje bývalou železnou oponu. Na východ od ní – v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku – lidé preferují bydlení „ve svém“. Na Západě, zejména v Německu, Rakousku a Švýcarsku, je zase převážně rozšířeno nájemní bydlení (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/mapa-kolik-vydaju-vydaji-domacnosti-na-bydleni/r~286b49d65abb11e9b6a9ac1f6b220ee8/).

„Během komunismu nebylo moc alternativ, kam investovat peníze. Lidé si navíc pamatovali měnovou reformu, což obecně snižovalo ochotu spořit do finančních investic v korunách. Investice do bydlení, obkladaček a cihel tak logicky vyplynula jako rozumný cíl úspor. To spojeno s touhou se uzavřít vedlo ke vzniku národa chatařů, ale i vlastníků domů. A taky k heslu, které českou společností rezonuje, a to, že kdo nebydlí ve vlastním, tak se vlastně okrádá,” podotýká David Navrátil. Dodává, že v devadesátých letech navíc města prodávala své bytové fondy a obce nyní nemají téměř žádný bytový fond, aby řešili sociální nájemné například pro mladé rodiny. Obdobně to vnímá i sociolog Daniel Prokop: „Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Současně mají omezené znalosti o nájemním bydlení, se kterým si spojují negativní asociace. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými nájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé“ (zdroj: https://www.evropavdatech.cz/clanek/13-co-cech-to-hypotekar/).

„Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě díky utilitám se nám bydlení prodražuje, uvádí hlavní analytik České spořitelny David Navrátil. Předloni, tedy podle posledních dostupných údajů, bydlelo v bytě zatíženém hypotékou či podobnou půjčkou necelých 21 % Čechů. V roce 2010 tento podíl činil „jen“ 17, 5 %. I navzdory jeho růstu však Češi nepatří mezi největší evropské hypotekáře. Těmi jsou Nizozemci a Norové s více než 60% podílem lidí žijících v domově zatíženém hypotékou. Průměr EU je přitom 26, 5 %“ (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/mapa-kolik-vydaju-vydaji-domacnosti-na-bydleni/r~286b49d65abb11e9b6a9ac1f6b220ee8/).

Mgr. Petr Jezdinský