Činnost úvěrových registrů v České republice pod drobnohledem
Chcete si např. v hypoteční bance půjčit finanční prostředky na své nové vytoužené bydlení? Pak vězte, že používání tzv. úvěrových registrů při rozhodování o poskytnutí např. právě hypotečního úvěru není jen českým vynálezem či specifikem, naopak tyto registry představují, řekněme obchodní instrument komerčních bank a dalších institucí, jako jsou např. mobilní operátoři, energetické společnosti atd., který je v současné době hojně používán po celém světě. Navíc nový zákon o spotřebitelském úvěru aktuálně stanovuje obligatorní povinnost poskytovatele prověřit bonitu (úvěruschopnost) žadatele o úvěr, nicméně jak konkrétně posoudit, zda je zájemce o půjčku schopen splácet, již ale v právní normě pohříchu nenajdeme. Proto se staly zejména pro obchodní banky a nebankovní instituce určitým vodítkem právě úvěrové registry.
A. Co to je úvěrový registr, popř. jak ho lze definovat, a co je účelem úvěrového registru?
Literatura, jež se zaobírá bankovnictvím, ho definuje většinou takto (Kalabis, 2013): „Obecně řečeno úvěrový registr je databáze všech typů klientů, tedy fyzických osob občanů, fyzických osob podnikatelů i právnických osob, kteří „jsou spojeni" s poskytnutým úvěrem. Jejich účelem je poskytovat obchodním bankám (ale nejenom jim) údaje o klientech, které potřebují pro poskytování úvěrů a zamezit tak poskytování úvěrů nebonitním klientům" (zdroj: https://www.mesec.cz/clanky/jak-funguji-uverove-registry/).
V České republice existuje několik úvěrových registrů, které obsahují různé informace. Instituce v nich sdílejí údaje o klientech týkající se výše získaného úvěru a měsíčních splátek, ale i o zpožděných či neuhrazených splátkách. „Bohatě“ zaznamenány jsou v nich i informace o podaných žádostech o půjčku. Jestliže si klient porovnává nabídky a požádá o úvěr u více poskytovatelů, od překročení určitého počtu žádosti žádná další instituce (bankovní či nebankovní) už nabídku neučiní. Tento popsaný krok slouží k ochraně proti předlužení (tzv. dluhové spirále) či možné budoucí exekuci či insolvenci. Jestliže klient či zájemce o půjčku disponuje tzv. „pozitivní“ úvěrovou historii (viz níže bod B.), je dále zvýhodněn při posuzování své žádosti o úvěr (včetně „např.“ výhodnější úrokové sazby). Díky využívání úvěrových registrů se rovněž zrychluje proces posuzování žádostí o půjčky a může také dojít i ke snižování úrokových sazeb z poskytnutých úvěrů.
B. Dělení úvěrových registrů:
Základní dělení registru je v bankovní aplikační praxi na pozitivní a negativní.
Negativní úvěrové registry obsahují pouze takové klienty, kteří mají špatnou platební morálku (pozn. z hlediska splácení poskytnutého úvěru).
Pozitivní úvěrové registry obsahují pozitivní i negativní informace o platební morálce všech klientů, kterým byl poskytnut úvěr. Typickými představiteli jsou BRKI a NRKI, v současnosti i Solus, ten dříve provozoval jen registry dlužníků, jenž jsou negativní. Pozitivní registr je přitom mnohem obsáhlejší. Sepsány jsou v něm informace o celé „úvěrové anabázi či historii“ zájemce o půjčku, a to od žádosti o úvěr, výši úvěru a měsíčních splátek až po jejich nehrazení. Díky tomu se může stát pozitivní registr současně i negativním.
C. Druhy uznávaných bankovních registrů:
V tuzemsku se hovoří o čtyřech uznávaných úvěrových registrech, řadí se mezi ně Bankovní registr klientských informací (dále jen „BRKI“), Nebankovní registr klientských informací (dále jen „NRKI“), Centrální registr úvěrů (jehož garantem je ČNB) a registry sdružení Solus.
BRKI byl spuštěn před 15 lety v roce 2002, jeho provozovatelem je společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau, a. s.), kterou vlastní pět zakládajících komerčních bank, mezi které patří Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s., GE Money Bank, a. s. (dnes Moneta Money Bank, a. s.), a HVB Bank Czech Republic, a. s. (dnes UniCredit Bank Czech Republic, a. s.). Uvedený registr obsahuje pozitivní i negativní údaje vypovídající o důvěryhodnosti a bonitě potenciálních zájemců o úvěr, přičemž tyto informace pocházejí pouze ze smluvního (či předsmluvního) vztahu mezi obchodními bankami a jejich klienty. Avšak vedeni jsou v tomto zmiňovaném registru nejen občané čerpající půjčku, nýbrž i vlastníci kreditních karet nebo kontokorentních účtů (pozn. tzv. účtů s povoleným záporným zůstatkem či přečerpáním).
NRKI byl uveden do provozu v roce 2005 za účelem zjišťování údajů o úvěrové historii a platební morálce klientů též v oblasti nebankovní. Provozovatelem NRKI je zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z. s. p. o., jehož členy jsou nejen finanční instituce poskytující nebankovní úvěry, nýbrž také leasingové a další společnosti zaměřené na splátkový prodej. V současnosti má NRKI až 40 uživatelů.
V případě, že si hodlá klient sám ověřit své záznamy ve zmiňovaných registrech BRKI a NRKI a zjistit, „nemá-li nějaký ten úvěrový vroubek,“ může tak učinit za manipulační poplatek. U výše dvou uvedených registrů zaplatí za on-line verzi 100,- Kč a za papírovou 200,- Kč, přičemž o výpis lze zažádat osobně v klientském centru CRIF (Czech Credit Bureau), on-line, e-mailem, poštou nebo přes datovou schránku.
Centrální registr úvěrů (CRÚ) „je vedený Českou národní bankou (ČNB) a účastníky jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank působících na území ČR. Je to informační systém, který obsahuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Nenajdeme v něm ale žádné údaje o spotřebitelských úvěrech fyzických osob, o hypotečních úvěrech fyzických osob, ani o ručitelských závazcích. CRÚ je pozitivní registr a slouží bankám a pobočkám zahraničních bank působících v České republice ke sdílení informací o aktuálních závazcích klientů, v tomto případě ovšem klientů podnikatelů. Díky CRÚ mohou banky a pobočky zahraničních bank lépe vyhodnotit celkovou úvěrovou zatíženost klientů podnikatelů a podle toho postupovat při řízení úvěrových rizik. Pro klienty spotřebitele nemá CRÚ žádný konkrétní význam a nemá vliv na rozhodování bank o jejich žádostech o úvěr“ (zdroj na: http://www.financnivzdelavani.cz/svet-financi/uverove-registry/jake-uverove-registry-jsou-provozovany-v-ceske-republice/centralni-registr-uveru).
Registr dlužníků Solus (Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelů) „je zájmové sdružení právnických osob, které poskytuje centrální registr dlužníků. Tento registr zahrnuje fyzické, právnické osoby i společnosti. O výpis z registru dlužníků může zažádat i fyzická osoba sama na sebe. Solus nabízí tzv. pozitivní i negativní registr. Pozitivní registr obsahuje údaje o těch, kteří své závazky pravidelně splácí, naopak v negativním registru jsou neplatiči, jejichž dluhy rostou a oni sami nijak tuto situaci neřeší“ (zdroj: http://www.kurzy.cz/hypoteky/registr-dluzniku-solus/).
V případě registrů Solus je výhodné zaslání písemného výpisu z registrů Solus, jehož pořizovací cena je 200,- Kč a zájemce o úvěr tak získá veškeré údaje, jež o něm sdružení eviduje.
D. Příklad neuznávaného registru:
Centrální registr dlužníků České republiky (CERD) nabízí občanům potvrzení o bezdlužnosti na základě výpisu ze své databáze. Avšak žádná peněžní instituce výše jmenovaný registr neuznává, nenahlíží do něj ani mu neposkytuje informace. CERD získává informace pouze z veřejně přístupných databází a od lidí a korporací v něm registrovaných. Občané tak mnohdy „vyhodí“ finanční prostředky za služby od společnosti, která se snaží navodit dojem oficiálně používaného a uznávaného registru. „CERD už několik let vybírá peníze za výpisy, které jsou lidem k ničemu. Úřady na něj ale nemohou, protože ho ovládá firma se sídlem ve Spojených státech“ (zdroj a více: In Hovorka, J. Centrální registr dlužníků vydává bezcenné papíry. Klame dál. publikováno dne 17. 8. 2015 na: https://zpravy.aktualne.cz/finance/centralni-registr-dluzniku-vydava-bezcenne-papiry-klame-dal/r~e46292a2428711e5974b0025900fea04/?redirected=1507906881) – popř. srov. od stejného autora článek s názvem: „Centrální registr dlužníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku. publikováno dne 6. 8. 2010 na: https://www.mesec.cz/clanky/centralni-registr-dluzniku-cerd-uverove-registry-zkusenosti/).
Úřad pro ochranu osobních údajů k „tomuto registru uvádí“: „Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) varuje před činností provozovatele registru „Centrální registr dlužníků České republiky“ (CERD), který anoncuje vydávání za úplatu potvrzení o bezdlužnosti. Přes varování státních orgánů, finančních institucí i řady odborníků také v minulém roce lidé platili za potvrzení o bezdlužnosti, aniž by se seznámili s podmínkami nabízených služeb, přičemž následně zjistili, že vydané potvrzení o bezdlužnosti není státními úřady ani finančními institucemi uznáváno, resp. neobsahuje relevantní informace vzhledem k tomu, že CERD není zapojen do legálních dlužnických registrů, které mohou být na základě právních předpisů vedeny. ÚOOÚ sděluje, že s ohledem na to, že provozovatel registru je usídlen mimo území EU, je možnost účinné kontroly a vymáhání opatření prostřednictvím zákona o ochraně osobních údajů v podstatě nemožná. ÚOOÚ upozorňuje, že zákony ČR neumožňují provozovat žádný centrální registr dlužníků ve smyslu CERD anoncovaným, z něhož by bylo možno vydávat obecně platné potvrzení o bezdlužnosti, navíc na základě sdružování informací z různých státních a soukromých registrů. ÚOOÚ doporučuje, aby se lidé v případě řešení dluhů a insolvence obraceli výlučně na veřejné databáze, jejichž činnost je stanovena zákonem (insolvenční rejstřík), nebo na takové registry, jejichž serióznost věrohodně potvrzují bankovní instituce a významní poskytovatelé úvěrů“ (In Palát, D. Centrální registr dlužníků České republiky (CERD). publikováno dne 31. 1. 2017 na: https://www.uoou.cz/centralni-registr-dluzniku-ceske-republiky-cerd/d-22567/p1=0).
Mgr. Petr Jezdinský