Jaké legislativní zásahy ovlivní realitní právo v roce 2019?

1.1.2019

Vážení klienti, milí čtenáři, vzhledem k tomu, že se ani v letošním roce nedočkáme přijetí zákona o realitním zprostředkováním, což poctivé realitní kanceláře kritizují a zřejmě i legislativní novely zákona o České národní bance ze strany Ministerstva financí, která má de iure dát za cíl tolik vytoužený právní rámec striktním doporučením ČNB ohledně poskytování hypotečních úvěrů (viz např.: https://www.hypoindex.cz/clanky/rok-2018-realitni-a-hypotecni-boom-konci/), a s ohledem také na skutečnost, že soudci v právě uplynulém roce 2018 de facto akademikům „rozcupovali“ návrh nového kodexu civilního procesního práva, který má po letech existence a několika novelizacích nahradit občanský soudní řád, zaměříme nutně naši pozornost na legislativní priority ministerstva životního prostředí, kterými jsou: „Boj“ se suchem, jenž se velmi citelně dotýká i obchodního (realitního) segmentu zemědělských pozemků a samozřejmě i samotného hospodaření na zemědělských pozemcích, „zápas“ se znečištěním ovzduším a „bitvu“ s odpady.

Dopady sucha na Českou republiku jsou totiž velmi zásadní. Začíná to mít dopad na společenský systém. Tuto informaci potvrdil i jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce má Česká republika rezervy ve využívání dešťové vody. „Na naše území spadne 50 miliard kubických metrů vody ročně v podobě sněhu a deště. Významné množství se odpaří či odteče řekami, ale stále je to hodně vody, daleko víc, než ve skutečnosti potřebujeme. Tahle rezerva je něco, kam musíme hlavně směřovat," sdělil Brabec. Také proto bude dále pokračovat dotační program „Dešťovka“, který je podle ministra úspěšný a ministerstvo v něm eviduje řádově 8.000 projektů. Ministerstvo hodlá rovněž pokračovat v projektech na zajištění vody pro menší obce, které nejsou napojeny na kapacitní vodovody. „Měli jsme na to 300 milionů pro 300 obcí, dnes máme 600 milionů korun, takže jsme připraveni třeba na 500 obcí, které by si chtěly zajistit nový zdroj pitné vody, např. novým vrtem, prohloubením studny a podobně," poznamenal Brabec. Důležité také pro resort je, aby společně s ministerstvem zemědělství prosadil novelu vodního zákona, u níž skončilo tzv. legislativní meziresortní připomínkové řízení. Novela počítá se zřízením tzv. komisí pro sucho, které budou vyhodnocovat, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. V takovém případě budou vydávat opatření. K užitku jim má být on-line předpovědní systém „HAMR“. Jeho první verzi ministerstvo spustilo v prosinci a veřejnost se skrze něj dozví, kde je na českém území sucho a jak závažné je. Nabízí i údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném nedostatku vody v určité oblasti. Druhou fázi systému, která bude určena i pro komise, úřad spustí v létě příštího roku. Díky simulacím v informačním systému HAMR si budou komise moci prověřit potenciální dopady vyhlášení stavu nedostatku vody.

V boji proti znečištění ovzduší má pomoci třetí výzva tzv. kotlíkových dotací, které již nebudou umožňovat příspěvky pro kombinované kotle na uhlí a biomasu. Z příspěvků ministerstva bylo dosud vyměněno zhruba 60.000 domácích kotlů. První výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Podle ministra Brabce by mohlo být do roku 2020 vyměněno zhruba 90 až 100 tisíc kotlů. Resort životního prostředí se též nově zaměří i na nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kterým nabídne bezúročné půjčky na část kotle, již platí sami.

Konečně zmíněné ministerstvo taktéž připravuje zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Spolu s novelou zákona o obalech mají do české legislativy zapracovat tzv. evropský oběhový balíček. V roce 2035 by tuzemsko podle nových evropských cílů mělo deset procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat. Novou legislativou by mělo být zavedeno také logicky nové zpoplatňování odpadů systémem, který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu.

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČTK)