JURIS REAL prodává družstevní byt ve čtvrti plné umělců a zeleně.
Milí čtenáři, vážení potenciální klienti, cílem dnešního povídání Vám není ani tak představit nabízenou imobilii. Tuto roli přitom dostatečně plní inzerát pana Milana Teichmanna na našich webových stránkách: http://www.rkjuris.cz/prodej-byty-2-1-praha-holesovice-prodej-byty-2-1-55m2-praha-holesovice-509, jenž patří mj. k odborníkům na realitní segment družstevních bytů, a který disponuje tel. č.: 777 306 103, resp. e-mailem: teichmann@rkjuris.cz. Vizí tohoto článku je Vás spíše seznámit s poetickým duchem a nádhernou přírodou v bezprostřední blízkosti inzerované nemovitosti.
Holešovická část Bubny představovala s ohledem na svůj rozvojový potenciál v meziválečném období exkluzivní a vyhledávanou adresu (jako ostatně i v současné době), která se rychle zaplnila movitými obyvateli z řad pražských Němců a Židů. Vzhledem k národnostnímu složení většiny vlastníků a nájemců zdejších činžovních domů tato lokalita poměrně záhy získala název Malý Berlín, který se ujal i jako označení samotného obytného bloku v ulici U Smaltovny (zdroj a více na: https://www.asb-portal.cz/architektura/historicke-stavby/maly-berlin, resp. na: https://www.praha7.cz/maly-berlin-i/).
Obrázek č. 1: Mapka tzv. „Malého Berlína“
Zdroj: https://www.praha7.cz/maly-berlin-ii/, vlastní zpracování, 2019
Z výše uvedeného důvodu jsou prostorové dispozice místních bytů i na pražské poměry velmi luxusní. V poslední době se ale popisovaná lokalita stala i vyhledávaným místem pro intelektuály, umělce či aktivní mladé lidi (viz níže).
„Národní galerie, Akademie výtvarných umění, DOX, Národní technické muzeum, Bio OKO nebo Jatka 78. Díky přítomnosti důležitých kulturních institucí a projektů jsou totiž Holešovice a Letná patrně nejvýznamnějším místem současné živé kultury v Praze s velkým množstvím galerií, divadel, kreativních studií, hudebních klubů a aktivních obyvatel. Projekt Art District 7 staví na již existujícím podhoubí s cílem vybudovat živou kulturní a kreativní čtvrť: „V Praze 7 je velmi silné kulturní prostředí. Naším cílem je podporovat přirozený rozvoj tohoto fenoménu a vytvářet vhodné podmínky pro to, aby naše městská část dokázala plnit roli kulturního centra Prahy. Jsem velice rád, že můžeme v této věci využít zkušeností a pomoci odborníků z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy,“ konstatuje Jan Čižinský, starosta Prahy 7“ (zdroj: http://www.iprpraha.cz/artdistrict).
Velmi blízkou památkou je už právě v textu zmíněný Veletržní palác, jenž je klenotem české funkcionalistické architektury s unikátním souborem českého i zahraničního moderního a současného umění. Sbírka francouzského a evropského umění obsahuje díla zvučných jmen, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque, Auguste Renoir, Vincent van Gogh či Gustav Klimt. Rozsáhlá expozice českého umění 20. a 21. století je pak koncipována s důrazem na tvorbu klíčových uměleckých osobností a na konfrontaci jednotlivých směrů a vývojových tendencí (zdroj a více na: https://www.ngprague.cz/veletrzni-palac).
Obrázek č. 2: Exteriér blízkého Kina Oko
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kino_Oko, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 3: Na nedalekém Řezáčově náměstí (Heřmaňák) se konají vyhlášené a velmi populární farmářské trhy, na kterých se potkávají sousedé.
Zdroj: www.google.cz, vlastní zpracování, 2019
Nedaleko nabízené reality leží i Výstaviště Praha (holešovické výstaviště), kde se konají nejen různé veletrhy, nýbrž návštěvník si zde v nově zrekonstruovaném plaveckém bazénu může i zaplavat a stejně tak v opravené Malé sportovní hale i zabruslit.
Obrázek č. 4: Průmyslový palác na Výstavišti
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B_Praha, vlastní zpracování, 2019
V sousedství holešovického Výstaviště se nachází Královská obora, dnes zvaná především jako park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Královská obora byla založena za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil zde letohrádek. Největší rozkvět zažila obora za Rudolfa II. V letech 1582 - 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl rybník později zasypán, Rudolfova štola stále přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky! Stromovka prošla v nedávných letech velkou obnovou, tři zdejší rybníky byly zcela revitalizovány a došlo k vytvoření dvou nových. V roce 2016 byly na místě nejvíce podmáčených luk vybudovány dva nové rybníky o celkové ploše více než 13 200 m2, taktéž byla prokopána nová vodní koryta propojující staré a nové rybníky do jedné soustavy (zdroj a více na: https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Kralovska-obora-Stromovka.aspx).
Avšak Stromovka vedle Rudolfovy štoly „skrývá“ ještě jednu ojedinělou stavbu, kterou je Planetárium z roku 1960. Vyjma přednáškových síní a sálů s audiovizuální technikou, ve kterých pravidelně a průběžně probíhají výstavy a produkce s momentální atraktivní nabídkou (nejen pro základní a střední školy) má hlavní město v Planetáriu ukrytý jeden světový technický unikát. Jde o sál Cosmorama s přístrojem, který simuluje celou hvězdnou oblohu, včetně zobrazení pohybu vesmíru a všech známých hvězd. Byl svého druhu první na světě a ročně jej navštíví přes 100.000 diváků. Kromě nabídky „Cesty ke hvězdám“ se v Planetáriu každoročně konají vědecká sympozia a konference za účasti věhlasných osobností a kapacit z celého světa (zdroj: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/planetarium-ve-stromovce-cesta-ke-hvezdam).
Obrázek č. 5: Planetárium v zimě
Zdroj: http://www.praguecityline.cz/pamatky/planetarium-hl-mesta-prahy-rozcestnik, vlastní zpracování, 2019
Naši dnešní "Procházku" neskončíme ale ve Stromovce, nýbrž u Kostela sv. Antonína Paduánského, což je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1908-1911 v pseudogotickém slohu podle projektu architekta Františka Mikše, který se nachází na Strossmayerově náměstí.
Obrázek č. 6: Kostel sv. Antonína Paduánského
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Anton%C3%ADna_Padu%C3%A1nsk%C3%A9ho_(Praha), vlastní zpracování, 2019
Mgr. Petr Jezdinský