JURIS REAL, spol. s r. o. nabízí pronájem lukrativního bytu na pražské Letné.

24.1.2019

Vážení potenciální klienti, milí čtenáři, dnešní naše literární zastavení venujeme Letné, kde jeden z našich vůbec nejzkušenějších realitních makléřů, pan Martin Vlček, který disponuje tel. č.: 601 587 147, resp. e-mailem: vlcek@rkjuris.cz, nabízí k pronájmu prostorný a světlý byt 3+Kk o rozloze 74, 7m2. Ano, vedle zprostředkování prodeje, výkupu, dražeb a investic do nemovitostí se naše Společná realitní a advokátní kancelář JURIS REAL, spol. s. r. o. orientuje i na pronájem imobilií. Cílem dnešního pojednání Vám ale není popsat inzerovanou realitu, což je úkolem inzerátu, nýbrž Vás seznámit s nádhernou částí Prahy, která leží mezi Letenskými sady (více o Letenských sadech naleznete na: https://www.prahaneznama.cz/praha-7/holesovice/letenske-sady/) a Královskou oborou (více o Stromovce naleznete na: https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/483/kralovska-obora-stromovka). Život na Letné by se dal totiž charakterizovat jako bydlení v zeleni mezi dvěma velkými parky, ale přeci jen uprostřed velkoměsta.

Letná, která se dělí od nepaměti na dolní a horní, ale de iure (právně) vlastně neexistuje. Jedná se totiž o místní název pro dvě pražská katastrální území, a to pro Bubeneč a Holešovice. Tyty dvě katastrální území odděluje třída Milady Horákové (dříve Obránců míru, resp. Belcrediho). Další zajímavostí je, že Letná částečně zasahuje i do Městské části Praha 1. Nachází se zde i Kramářova vila.

Obrázek č. 1: Dolní konec Milady Horákové, pohled od kostela Sv. Antonína na Strossmayerově náměstí

220px-Strossmayerovo_náměstí3

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Milady_Hor%C3%A1kov%C3%A9_(Praha), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 2: Horní konec Milady Horákové, pohled z Letenského náměstí na tzv. Molochov, funkcionalistický soubor budov

220px-Molochov_MOD

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Milady_Hor%C3%A1kov%C3%A9_(Praha), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 3: Belcrediho třída v dávných dobách, pohled z Letenského náměstí (Roh ulice Ovenecké a dnešní Milady Horákové)

download

Zdroj: https://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-holesovice.php, vlastní zpracování, 2019

Jestliže tedy se Stadion Sparty, Královská obora (Stromovka), Letenská vodárenská věž, nachází na území Bubenče, tak např. Letenská pláň, Letenské sady nebo např. Národní technické muzeum atd. leží na území Holešovic. Informační servery Letnou hodnotí takto (cit.): „Letná je dnes úžasné místo k návštěvě a procházce. Nabízí takřka vše co je potřeba. Mimořádné výhledy na Prahu, zajímavá místa, památky, muzea, sportovní vyžití a dětská hřiště“ (zdroj a více na: http://www.praguecityline.cz/letna).

Významné pamětihodnosti a kulturní instituce „Dolní Letné“

Kostel svatého Antonína Paduánského je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1908-1911 v pseudogotickém slohu podle projektu architekta Františka Mikše. Nachází se na Strossmayerově náměstí.

Obrázek č. 4: Kostel sv. Antonína Paduánského

Kostel_sv_Antonína_Praha_2012_1

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Anton%C3%ADna_Padu%C3%A1nsk%C3%A9ho_(Praha), vlastní zpracování, 2019

Kostel svatého Klimenta je filiálním (vedlejším či pobočným) kostelem farnosti sv. Antonína, jenž se nachází v Kostelní ulici. První zmíňka se datuje do roku 1234. Kostelíček původně sloužil věřícím z osady Bubny, později i občanům Holešovic. Až pro nedostačující kapacitu bylo přikročeno k výstavbě výše zmiňovaného chrámu sv. Antonína na dnešním Strossmayerově náměstí (zdroj a více na: https://www.svatyantonin.cz/kostel-sv-klimenta/).

Obrázek č. 5: Kostelíček sv. Klimenta, nejstarší památka Letné a Městské části Praha 7

kliment_02

Zdroj: https://www.svatyantonin.cz/kostel-sv-klimenta/, vlastní zpracování, 2019

Pavilon Expo 1958, který leží v blízkosti výše uvedeného kostela svatého Klimenta v dolní části Letenských sadů, je pak ukázkou umu českých architektů, resp. pořád ještě moderní architektury, a to v „nelehké politické době“. Na tomto místě si lze položit jednoduchou otázku, a to sice kolik takových staveb vzniklo v Praze po roce 1989. Nabízí se jednoduchá odpověď, a to Tančící dům, který nicméně u některých představitelů odborné architektonické veřejnosti dosud vzbuzuje kontroverzní rozpaky. „V roce 1958 se v Bruselu konala první Světová výstava po II. světové válce. Na této „kulturní olympiádě“ zvítězilo se svou expozicí Československo, které vyhrálo hlavní cenu Zlatou hvězdu a ještě i dalších třináct ocenění“ (zdroj a více na: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/ceskoslovensky-pavilon-z-vystavy-expo-1958-na-letn.aspx).

Obrázek č. 6: Pavilon Expo 1958 (Bruselský pavilon)

b8799464-30f4-494e-a32d-fe3729b4c486_146_110_crop

Zdroj a více na: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/ceskoslovensky-pavilon-z-vystavy-expo-1958-na-letn.aspx, vlastní zpracování, 2019

Další významnou, přitom ale poslední památkou Dolní Letné je Veletržní palác, jenž leží nedaleko kostela sv. Antonína, a který je klenotem české funkcionalistické architektury s unikátním souborem českého i zahraničního moderního a současného umění. Sbírka francouzského a evropského umění obsahuje díla zvučných jmen, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque, Auguste Renoir, Vincent van Gogh či Gustav Klimt. Rozsáhlá expozice českého umění 20. a 21. století je pak koncipována s důrazem na tvorbu klíčových uměleckých osobností a na konfrontaci jednotlivých směrů a vývojových tendencí (zdroj a více na: https://www.ngprague.cz/veletrzni-palac).

Obrázek č. 7: Veletržní palác

foto-veletrzni-palac

Zdroj: https://www.ngprague.cz/veletrzni-palac, vlastní zpracování, 2019

Významné pamětihodnosti a kulturní instituce „Horní Letné“

Pakliže bychom pokračovali Letenskými sady od Bruselského pavilonu nahoru na Letnou, došli bychom brzy k Letenskému zámečku, kde se lze především v letních měsících občerstvit vychlazenou limonádou, skvělým pivem či zmrzlinou.

Obrázek č. 8: Venkovní posezení u Letenského zámečku v létě

7361__320x240_letenske-sady_letensky-zamecek110422_002

Zdroj: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/letensky-zamecek, vlastní zpracování, 2019

Zámeček, stejně jako nedaleký Letenský kolotoč, nabízí okázalý výhled na historickou Prahu. Původně se na Letenských svazích namísto současného parku rozprostíraly staré církevní vinice. Ty se v první polovině devatenáctého století zásluhou obce Pražské proměnily na Letenské sady. Město si totiž kladlo za cíl vytvořit místo, kam budou Pražané a návštěvníci metropole chodit na výlety či na příjemné procházky. Aby se z Letenských sadů stalo více vyhledávané a občany oblíbené místo, bylo nutné zajistit v sadech občerstvení. V roce 1863 zde byla podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna vybudována letenská výletní restaurace. Nádherná novorenesanční restaurace se ihned stala velice oblíbeným místem k posezení. V blízkosti výletní restaurace byla v roce 1891 zřízena konečná stanice proslulé Křižíkovy elektrické dráhy, sám František Křižík totiž na Letné bydlel, a to v domě, který sousedí se Základní školou Korunovační naproti Letenské vodárenské věži. V té době byla tato dráha prakticky první tramvajovou drahou v hlavním městě. Pražská lanová dráha jezdila na Letnou až do počátku 1. světové války. Později byla dráha nahrazena pohyblivými schody. O tři roky později od výstavby dráhy byl za budovou restaurace umístěn další unikát – letenský kolotoč (zdroj a více na: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/letensky-zamecek).

Obrázek č. 9: Letenský zámeček v zimě

7367__320x240_park-letna-letensky-zamecek120211_005

Zdroj: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/letensky-zamecek, vlastní zpracování, 2019

Hned vedle Letenského zámečku leží další chlouba Letné , a to Letenský kolotoč. Ten je vůbec nejstarším dochovaným kolotočem v Evropě! V současné době prochází interiér náročnou rekonstrukcí, kdy se restaurají koně, resp. opravují autíčka. Po celkové opravě, která by doufejme měla být hotova ještě v letošním roce, by měl být znovu obnoven provoz této technické památky. Na rekonstrukci byla vypsána i finanční sbírka, která se těšila mezi místními velké podpoře. Veřejnou sbírku podpořili i některé významné osobnosti, jako Simona Babčáková, Vojta Dyk, Aňa Geislerová, Michal Horáček, Jan Hřebejk, Jakub Kohák nebo Jana Plodková. Pražský deník v této souvislosti přinesl zprávu, že (cit.): „Do oprav koní a tří rytířů z papírmaše bylo zatím investováno 7,6 milionu korun. Celkem 2,3 milionu z této částky se podařilo sehnat díky veřejné sbírce“ (Zdroj a více na: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/kone-a-rytiri-jsou-hotovi-stolety-kolotoc-na-letne-se-roztoci-pristi-rok-20180926.html).

Webové stránky, které byly zřízeny na podporu této veřejné sbírky mj. uvádějí následující: „Píše se rok 1892 nebo 1893, v Rakousku-Uhersku vládne Franta Pepa Jednička, měnová reforma zavádí jako platidlo korunu, na Novém Městě se několik pánů dohodne, že založí Slavii a na Královských Vinohradech několik dalších pánů zakládá Spartu. Právě v jednom ze zmiňovaných roků se na Vinohradech poprvé roztáčí dřevěný kolotoč a na něm devatenáct různě velkých koňů. V roce 1894 se kolotoč stěhuje na Letnou, kde stojí dodnes. Je nejstarším dochovaným kolotočem v Evropě a chráněnou technickou památkou“ (zdroj a více na: http://www.letenskykolotoc.cz/).

Obrázek č. 10: Exteriér Letenského kolotoče

7228306-praha-zacina-oprava-letensky-kolotoc-19_denik-630-16x9

Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/kone-a-rytiri-jsou-hotovi-stolety-kolotoc-na-letne-se-roztoci-pristi-rok-20180926.html, vlastní zpracování, 2019

Další, ale novodobou technickou památkou je Pražský metronom, což je kinetický sochařský objekt Vratislava Nováka, instalovaný roku 1991 v místě bývalého Stalinova pomníku v Praze na Letné nad Čechovým mostem. Pražský objekt, který autor nazval Stroj času měl svým umístěním na podstavci bývalého Stalinova pomníku taktéž symbolizovat neúprosné plynutí času a varovnou připomínku minulosti (zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_metronom).

Obrázek č. 11: Pražský metronom

4ad386cb-1a72-4c59-8268-38eccce88001_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/metronom-na-letne---kyvadlo-nad-prahou.aspx, vlastní zpracování, 2019

Hanavský pavilon je výrazná litinová novobarokní budova v Letnských sadech v sousedství Kramářovy vily. Stavba tvoří výraznou dominantu zejména při pohledu zespoda od řeky Vltavy, tedy i od ní se naskýtají velmi úchvatné výhledy na Prahu. Aktuálně slouží jakožto vyhlídkové restaurační zařízení (zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hanavsk%C3%BD_pavilon).

Obrázek č. 12: Hanavský pavilon

250px-Hanau_pavilion_1

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hanavsk%C3%BD_pavilon, vlastní zpracování, 2019

Kramářova vila, která je sídlem vysokých státních představitelů, tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury (zdroj a více na: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kramarova-vila-v-praze.aspx).

Obrázek č. 13: Kramářova vila

39d16424-8147-43f2-8fe6-a410bd304598_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kramarova-vila-v-praze.aspx, vlastní zpracování, 2019

Pakliže bychom se vrátili zpět k Letenskému kolotoči a přešli bychom Kostelní ulici, nemůžeme minout Národní technické muzeum v Praze. Je největší českou institucí specializovanou na muzejní sbírky technického charakteru. Muzeum bylo založeno 5. 6. 1908 jako Technické muzeum Království českého. V současnosti představuje své sbírky ve 14 expozicích a v množství krátkodobých výstav v budově na Letné a v pobočce v Plasích (zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_technick%C3%A9_muzeum_v_Praze).

Obrázek č. 14: Interiér NTM

74e37be0-11d5-4dec-8440-408c7abc8900_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/narodni-technicke-muzeum-praha.aspx, vlastní zpracování, 2019

Hned proti Národnímu technickému muzeu se nachází Národní zemědělské muzeum. Hlavní budova NZM na Letné nabízí unikátní pohled na zemědělství a fenomény s ním spojené. Zatímco přízemí je určeno milovníkům zemědělské techniky (expozice „Jede traktor“), první patro nabízí pohled na přírodní zdroje, díky kterým si člověk od počátku zajišťoval sběrem a lovem obživu (expozice „Myslivost“ a „Rybářství“). Druhé patro prezentuje zemědělství jako jeden z největších objevů lidstva (expozice „Zemědělství“, „Voda v krajině“). Třetí patro je věnováno stravování (expozice „Gastronomie“). Vše je završeno expozicí Život na střešní zahradě muzea. A žije i muzejní dvorek, kde najdete kozy, slepice, králíky, holuby a další domácí zvířata (zdroj a více na: https://www.nzm.cz/pribeh-zemedelstvi-praha/navstivte-nas). Ale to není všechno, protože tuto sobotu 26. ledna 2019 od 10:00 hod. do 17:00 hod. se v Národním zemědělském muzem koná již podvanácté nefalšovaná česká zabijačka i s výkladem mistra řeznického! Vstupné činí 50,- Kč, děti do 140 cm a senioři pak mají vstup samozřejmě zdarma.

Obrázek č. 15: Pozvánka NZM na zabijačku a další program

letenske prase NZM Praha a

Zdroj: https://www.nzm.cz/aktuality/tradicni-zabijackove-hody-uz-tuhle-sobotu, vlastní zpracování, 2019

Jak ukazují obrázky č. 16 a č. 17, tak expozice Národního zemědělského muzea četně využívají i místní základní školy a gymnázium při výuce prvouky, přírodovědy, přírodopisu, zeměpisu, biologie atd.

Obrázek č. 16: Obrázek z Expozice „Voda v krajině“

IMG_3809a

Zdroj a více na: https://www.nzm.cz/expozice-a-vystavy, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 17: Objevovna

objevovna NZM Praha a

Zdroj a více na: https://www.nzm.cz/expozice-a-vystavy, vlastní zpracování, 2019

Přímo de facto v ulici Na Výšinách, tj. v místě, kde se nachází inzerovaná nemovitost, stojí dominanta Letné, kterou je právě zrekonstruovaná Letenská vodárenská věž. Tato „Věž“ jak říkají Leteňáci, slouží především pro konání kroužků pro děti.

Obrázek č. 18: Letenská vodárenská věž

crop-1521747-letenska-vodarenska-vez_520x250

Zdroj: https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/letenska-vodarenska-vez-znovu-ozije-bude-slouzit-detem-a-predskolakum_482204.html, vlastní zpracování, 2019

Poslední památku, která se nachází v lokalitě, je Místodržitelský letohrádek. To je původně gotická stavba z konce 15.století, která se nachází „pro změnu“ ve Stromovce, a to v blízkém sousedství velvyslanectví Ruské federace. V současnosti budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze (zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstodr%C5%BEitelsk%C3%BD_letohr%C3%A1dek). Právě u Místodržitelského letohrádku se nacházela druhá konečná „Křižíkovy tramvaje“.

Obrázek č. 19: Místodržitelský letohrádek

Praha,_Bubeneč,_Místodržitelský_letohrádek,_01

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstodr%C5%BEitelsk%C3%BD_letohr%C3%A1dek, vlastní zpracování, 2019

Vážení potenciální klienti, milí čtenáři, chtěli bychom Vám srdečně poděkovat za to, že jsme se dnes společně toulali po zajímavé části Prahy. Výše jmenované kulturní instituce a památky přitom od sebe nejsou vzdálené ani tři kilometry. Rodiny s dětmi či senioři mohou při této procházce samozřejmě využít i MHD (resp. zdatní sportovci při návštěvě Letenských sadů či Královské obory (Stromovky) i kolo či inlajn brusle) a občerstvit se v početných restauracích, klubech či kavárničkách.

V neposlední řadě se Vám také může klidně přihodit, že např. při rozjímání nad krásou letenských činžovních domů se setkáte i s takovou osobností, jakou je Zdeněk Lukeš, historik architektury. A dost možná, že to nebude náhoda, ale stejný zájem o hodnotnou architekturu!

V dnešní aktualitě jsme také nemohli postihnout další zajímavá místa na Letné, jako jsou: Stadion Sparty (tomu jsme v listopadu před „Derby pražských S“ věnovali samostatný článek), Bio OKO, budova Dopravních (elektrických) podniků, bývalý obchodní dům Brouk a Babka, Molochov nebo Průmyslový palác na Výstavišti. Snad už jsme na nic nezapomněli!

Mgr. Petr Jezdinský