JURIS REAL, spol. s r. o. prodává romantickou chalupu na pomezí Lužických hor a Českého Švýcarska.

19.5.2019

Vážení a milí čtenáři, pro našeho velmi významného klienta a současně kolegu z právnické, umělecké a sportovní branže hledáme kupujícího malebné chalupy, která je obklopena nádhernou přírodou. Okolní úchvatnou krajinu, o které pohovoříme níže, snad symbolicky stvořil či „namaloval“ sám nějaký význačný akademický malíř či ilustrátor. Avšak toto konstatování či přirovnání jistě platí i pro četné kulturní památky. Cílem dnešního pojednání není citovat či parafrázovat velmi pěkně napsaný inzerát paní Bc. Pavlíny Horáčkové, realitní makléřky, absolventky oboru „Právní vztahy k nemovitostem“ na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, která disponuje tel. č.: 774 335 508 a e-mailem: horackova@rkjuris.cz, nýbrž právě představit potenciálním klientům čarokrásnou lokalitu, ve které se tato nemovitost nachází.

Klidná vesnice s poetickým názvem Studánka, ve které se prodávaná imobilie nachází, leží 3 km západně od Varnsdorfu, jehož je zároveň místní částí. Nejvýraznější dominantou obce je novorománský kostel svatého Františka z Assisi, který byl vysvěcen 13. října 1872.

Obrázek č. 1: Kostel sv. Františka z Assisi ve Studánce

Kostel_Studánka_01

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Franti%C5%A1ka_z_Assisi_(Stud%C3%A1nka), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 2: Okolí kostela svatého Františka z Assisi ve Studánce, které poukazuje na malebnost lokality.

Kostel_svatého_Františka

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_farnost_Stud%C3%A1nka, vlastní zpracování, 2019

Obcí prochází významné rozvodí Severního a Baltského moře. Západně od vesničky pramení Křinice, přítok Labe. Přímo ve vsi taktéž začíná svou pouť na cestě k moři Zlatý potok, jehož vody se vlévají s Mandavou a Lužickou Nisou do Odry.

Obrázek č. 3: Pramen Křinice

250px-Pramen_Křinice

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stud%C3%A1nka_(Varnsdorf), vlastní zpracování, 2019

Do katastru Studánky zasahuje i část přírodní rezervace Světlík, která je známá jako významná ornitologická rezervace s výskytem „např.“ orla mořského a dalších důležitých druhů ptáků. Na březích rybníka se nachází větrný mlýn, který byl v provozu až do roku 1945.

Obrázek č. 4: Rybník Světlík

250px-Letecký_pohled_na_rybník_Světlík3

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btl%C3%ADk_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 5: Pětilopatkový větrný mlýn tzv. holandského typu na břehu rybníka Světlík

220px-Větrný_mlýn_Světlik

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btl%C3%ADk_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace), vlastní zpracování, 2019

Jak už jsme uvedli výše, je Studánka součástí blízkého města Varnsdorf, ve kterém lze nalézt veškerou občanskou vybavenost, jako jsou obchody: Albert, Billa, Kaufland, Lidl nebo Penny Market, nemocnici, polikliniku, privátní zdravotní středisko HEL&P a řadu jednotlivých ordinací praktických i odborných lékařů, vyšší odbornou školu, katolické gymnázium, střední průmyslovou školu a Střední odbornou školu služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, několik základních škol, základní uměleckou školu, divadlo, muzeum, několik galerií (galerie D městského divadla, galerie Na schodech v budově gymnázia, galerie Úsměv ve zdravotním středisku HEL&P v Erbenově ulici, galerie Na ochozu v Městském muzeu, galerie Na radnici na Městském úřadě ve Varnsdorfu, galerie Liduška na ZUŠ a galerie Na rozcestí Kulturního domu Rozkrok), plavecký areál, krytou sportovní halu, atletický stadión, tenisové kurty, fotbalový stadión SK Slovanu Varnsdorf a taktéž samozřejmě i četné pracovní příležitosti, a to nejen vedle proslulého (především oděvního) průmyslu ELITE a. s., VELVETA a. s., VITANA, ABX spol. s r.o., minipivovar, Czech Pan a Polymur i v administrativě.

Obrázek č. 6: Budova Městského muzea ve Varnsdorfu, kde můžeme najít expozici pozůstalosti lužickosrbské grafičky Hanky Krawcec.

120px-Muzeum_Varnsdorf

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Varnsdorf, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 7: Starokatolický kostel Proměnění Páně ve Varnsdorfu

220px-Starokatolický_kostel_ve_Varnsdorfu

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Varnsdorf, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 8: Kostel sv. Karla Boromějského, na fotce ze dne 3. 9. 1911, kdy byl vysvěcen.

Vysvěcení_kostela_sv._Karla_Boromejského

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Karla_Boromejsk%C3%A9ho_(Varnsdorf), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 9: Červený kostel ve Varnsdorfu, bývalý kostel Německé evangelické církve, postavený v novogotickém slohu.

ervený_kostel_Varnsdorf_02

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_kostel_(Varnsdorf), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 10: Římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla

Kostel_na_náměstí_ve_Varnsdorfu

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(Varnsdorf), vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 11: Stará pohlednice z Varnsdorfu

9d5785bd-2381-40e2-a0f4-fe33da265e68

Zdroj: https://aukro.cz/varnsdorf-podstavkove-domy-da-6935237923, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 12: Varnsdorfská hruška (hrušeň planá), jeden z nejvýznamnějších památných stromů v České republice vůbec. Její krásu můžeme obdivovat především v době, kdy vykvete.

408386

Zdroj: https://www.czecot.cz/turisticky-objekt/52388_varnsdorfska-hruska-pamatny-strom, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 13: Výletní restaurace na Hrádku

800px-Výletní_restaurace_na_Hrádku

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:V%C3%BDletn%C3%AD_restaurace_na_Hr%C3%A1dku.JPG, vlastní zpracování, 2019

Varnsdorf a okolní obce leží v oblasti  tzv. podstávkových domů. Dle sčítání v roce 2002 se jich z celkového počtu 19 tisíc nachází jen v samotném Varnsdorfu 243 a ve Studánce 91. Tyto domy ukazují způsob života původních obyvatel Varnsdorfu a okolí, prostých sedláků, tkalců a řemeslníků. Podstávkové domy jsou typické pro Ústecký a Liberecký kraj v České republice, spolkové země Sasko a Braniborsko v Německu a Dolnoslezské vojvodství v Polsku. U silnice mezi Varnsdorfem a Studánkou je i Švédská mohyla. Vyznačuje místo, kde se střetla švédská a císařská vojska za třicetileté války.

Dalším velmi blízkým a „větším“ městem je Krásná Lípa (video nejen o cyklostezkách do Českého Švýcarská v okolí tohoto hezkého městečka naleznete na: https://www.youtube.com/watch?v=XiIv9VVNy1k). Ta se rozkládá na horním toku říčky Křinice, v kopcovité krajině jižní části Šluknovského výběžku, na hranici Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor. Jen málokteré české město prošlo v posledních letech tak výraznou proměnou jako právě Krásná Lípa. Zvelebeno bylo především Křinické náměstí, z něhož se stal výstavní rynek s mnoha turistickými lákadly. Krášlí ho zajímavé plastiky, najdeme na něm fontánu vodních kouzel, malebný pivovárek, unikátní moderní hotel a v neposlední řadě Dům Českého Švýcarska. Žulová kašna s barevnými vodními efekty není jedinou atrakcí, která vznikla při finančně nákladné restauraci krásnolipského náměstí. Že do roku 1874 rynkem protékala říčka Křinice, připomíná rozměrná plastika kamenného koryta a můstku střeženého čtyřmi živly-pískovcovými sochami Vzduch, Voda, Oheň a Země. Městu vévodí barokní kostel svaté Máří Magdaleny postavený v letech 1754-1758. Vnitřní vybavení svatyně pochází z 18 a 19. století. Obraz na hlavním oltáři namaloval Dominik Kindermann. Interaktivní expozice v Domě Českého Švýcarska pak zábavnou formou seznamuje návštěvníky s jedinečností národního parku a prezentuje ho jako malou krajinu s velkými kontrasty a příběhy. V Krásné Lípě si přijdou na své i vyznavači pivní turistiky. Na náměstí se totiž nachází pivovar Falkenštejn s restaurací, v níž můžete ochutnat piva vlastní výroby. Na jídelním lístku pak ani nechybí výtečný pivovarský guláš. Historickou část města tvoří dřevěné i zděné barokní a klasicistní domy se zdobenými portály z 1. poloviny 19. stol. a pozdější renesanční městské stavby z konce 19. století. Na jižní straně náměstí stojí zajímavý roubený dům U Frinda s podstávkou a hrázděným patrem, postavený v roce 1729. Tento dům, nazývaný podle zdejšího malíře Augusta Frinda, je nejstarším dochovaným domem v Krásné Lípě. Jihozápadním směrem od náměstí se pak nachází Městský park, který je propojen s alejí na hrázi rybníka Cimrák, kolem kterého vede cyklostezka, kde se konají závody na koloběžkách a kterou hojně využívají i bruslaři na in-line bruslích. Součástí nádherného parku jsou meandrující potůčky, rybníčky, upravené komunikace, vyhlídky, altánky a posezení. Na několika informačních tabulích je návštěvník městečka informován o historii parku, sadovnicko-krajinářských zajímavostech, o botanickém složení porostů apod. Parkem je vedena i Köglerova naučná stezka Krásnolipskem a jedna z větví vybudované cyklostezky. Krátce po založení Horského spolku pro nejsevernější Čechy, který vznikl v roce 1885 v Krásné Lípě, se jeho členové rozhodli upravit vrchol nedaleké Vlčí hory a vybudovat na ní dřevěnou turistickou chatu. V roce 1888 se na Vlčí hoře začalo též se stavbou 12m vysoké cihlové rozhledny, která byla dokončena následující rok. Současnou podobu a výšku 19m získala rozhledna až v roce 1908, kdy jí přibyla krytá nástavba s prosklenou vyhlídkou.

Obrázek č. 14: Náměstí v Krásné Lípě

_14S2201

Zdroj: https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/co-tu-delat/cile/krasna-lipa, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 15: Podstávkový dům v Krásné Lípě

Podstávkový_dům_v_Krásné_Lípě

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podst%C3%A1vkov%C3%BD_d%C5%AFm, vlastní zpracování, 2019

Rybniště leží v širokém sedle mezi Plešivcem a Širokým vrchem. Převážná většina území přináleží CHKO Lužické hory. Dominantou centra obce je bezesporu secesní kostel svatého Josefa. Ve jmenované obci jsou dochované lidové stavby, roubené s podstávkami, přízemní i patrové. Mezi obcemi Rybniště a Horní Podluží se nachází přírodní rezervace Velký rybník, která je významnou ornitologickou lokalitou. Zmíněný rybník totiž využívá k odpočinku řada tažných ptáků. Zahrnuje i pobřežní mokřiny s výskytem chráněných rostlin. Od hřbitova na hráz Velkého rybníka je pak zpřístupněna pro pěší i cyklisty naučná stezka Velký rybník – Světlík. V blízkosti Velkého rybníka se nachází ještě jedna přírodní rezervace Světlík. Na východním okraji obce najdete Školní rybník, který je možné využít ke koupání a rybolovu. Zmíněnou obcí prochází značené cyklotrasy, po kterých se dostanete do národního parku České Švýcarsko a národního parku Saské Švýcarsko. Pěší turisté mohou využít značené turistické trasy. Jeden z pěkných výletů je po červené turistické trase směřující severozápadním směrem na Široký vrch, kde je vyhlídka, někdy též zvaná Karlova výšina. Hora je nazývána Strážcem Českého Švýcarska. Z jeho výšin lze s dobrou viditelností pozorovat západní část Labských pískovců a část národního parku v SRN. Kousek dál se nachází vyhlídka Hraběnčin skok a na rozcestí stojí Farská kaple s pramenem. Z dalších skalních útvarů jsou k vidění Kočičí skály, Dračí skála a Hrbolec, v jeho blízkosti se nachází studánka Blažena. Rybniště je ale v současné době zejména obcí, která investuje značné finanční prostředky nejen např. do rozvoje obecní infrastruktury a občanské vybavenosti, nýbrž i do opravy sakrálních staveb. Krátké video s panem starostou Rybniště můžete najít na: https://www.youtube.com/watch?v=6gQkUZwL21w.

Obrázek č. 16: Stará pohlednice z Rybniště I

s_028-skolni_rybnik_old

Zdroj a více na: https://www.obecrybniste.cz/zivot-obci/fotogalerie/zpravy/historicke-fotografie-rybniste.html, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 17: Stará pohlednice z Rybniště II

007-litografie_nadrazi

Zdroj a více na: https://www.obecrybniste.cz/zivot-obci/fotogalerie/zpravy/historicke-fotografie-rybniste.html, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 18: Secesní kostel sv. Josefa v Rybništi

172511

Zdroj: https://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=172511, vlastní zpracování, 2019

Vznik Horního Podluží spadá už do roku 1411. V tomto období byl taktéž postaven někde v místech nynějšího kostela sv. Kateřiny malý dřevěný kostelík. Varnsdorfský urbář (soupis pozemků a jejich výnosů) z roku 1547 pak uvádí, že k tomuto kostelíku byly připojeny také Dolní Podluží, Studánka, Jiřetín a Hlemýždí, které následně splynulo s Dolním Podlužím. Když v roce 1627 bylo vydáno císařské vyhlášení o nežádoucí přítomnosti nekatolických věřících v českém království, opouští zdejší kraj tisíce luteránů. Jejich odchodem došlo k vylidnění celých zdejších oblastí. Světový ohlas získaly především produkty z bílého lněného plátna. V letním období je možné využít ke koupání místní koupaliště nebo okolní romantické rybníky, které jsou vhodné především k rybaření. Jedná se o Velký rybník a Světlík. V zimním období provozuje obec v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem lyžařský areál se dvěma vleky a sjezdovkami. Hlavní sjezdovka je dlouhá 600 m s převýšením 120, na vedlejší sjezdovce se pak nachází i malý snowboardpark. Malý skiareál disponuje půjčovnou lyží a snowboardů, lyžařskou školičkou pro začínající lyžaře (třeba i jednou nástupce Šárky Strachové či Ester Ledecké), restaurací, občerstvením a v neposlední řadě i bezplatným parkoviště přímo u sjezdovky. Jak již bylo řečeno výše, obec disponuje i koupalištěm (vhodným i pro neplavce), které se nachází u hotelu Slávie v centru obce. To je dokonce napájeno čistou vodu přímo z lesních pramenů.

Obrázek č. 19: Vleky se sjezdovkou v Horním Podluží, toto klidné středisko svým rozměrem a ruchem samozřejmě nedosahuje velikosti krkonošských či šumavských skiareálů, nicméně právě proto zde děti mohou učinit první krůčky na lyžích či prkně.

t_interest

Zdroj a více na: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/body-zajmu/1388/ski-areal-horni-podluzi/, vlastní zpracování, 2019

Jiřetín pod Jedlovou je městskou památkovou zónou s renesančním kostelem Nejsvětější Trojice, muzeem (možnost prohlídky dolu a zařízení) a kaplí svatého Kříže s obnovenou křížovou cestou.

Obrázek č. 20: Podstávkový dům v Jiřetíně pod Jedlovou

Jiřetín_p._Jedlovou_05

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podst%C3%A1vkov%C3%BD_d%C5%AFm, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 21: Kostel v Jiřetíně pod Jedlovou

250px-Kostel_v_Jiřetíně_pod_Jedlovou

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99et%C3%ADn_pod_Jedlovou, vlastní zpracování, 2019

Křížová hora je výrazný hřbet, vybíhající od Jedlové až k Jiřetínu. Hřbet se původně nazýval Holá lada nebo Kraví hora. Jedná se o poutní místo, jež je hojně navštěvované od 18. století poutníky, kteří zde nachází duchovní útěchu. Návštěvnost tohoto místa je značná. Především je to na církevní svátek Povýšení sv. Kříže (14. září). Křížová cesta bývá prvním turistickým „výšlapem“ z Jiřetína směrem na vrchol Jedlové hory.

Obrázek č. 22: Celkový pohled na Křížovou horu

dd31a74e-cb34-477b-a78e-49f9c45875dd_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/krizova-cesta-na-krizove-hore.aspx, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 23: Křížová hora v zimě

d6d19fed-8011-46d4-b40a-967e7e1fabd2_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/krizova-cesta-na-krizove-hore.aspx, vlastní zpracování, 2019

Jedlová hora je s nadmořskou výškou 774 metrů nad mořem třetí nejvyšší vrchol Lužických hor. Název byl odvozen podle původních jedlových porostů, prostoupených smrkem, které však nevydržely imisní zátěž a časté požáry. Proto byly nahrazeny odolnějšími listnatými stromy, především bukem. Roku 1885 se zrodila v Křetínské sekci horského spolku pro nejsevernější Čechy myšlenka na postavení kamenné rozhledny, kterou navrhl varnsdorfský stavitel Stoy. Se souhlasem vlastníka kamenického panství, knížete Kinského, se v roce 1890 začalo se stavbou 23 metrů vysoké věže. Významným dnem pro celý kraj byla neděle 14. září 1891, kdy byla rozhledna za velké slávy předána veřejnosti. Zároveň nechal kníže Kinský otevřít vedle věže hostinec a tak se Jedlová hora okamžitě stala lákadlem pro turisty z Čech i ze Saska. Zvláštností této rozhledny bývala lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí. Roku 1905 byl postaven pomník Friedrichu Schillerovi, jako hold v kraji oblíbenému básníkovi. Při dobré viditelnosti lze přehlédnout celé Lužické hory, hřeben Jizerských hor, Ještěd, blízký hrad Tolštejn, Bezděz, Milešovku, Děčínský Sněžník i vzdálenější hřeben Krušných hor. Na vrchol Jedlové vede od roku 1968 od chaty Slovanu v osadě Rozhled lyžařský vlek typu VL 1 000 o délce 1 200 metrů a s převýšením 260 metrů. Z vrcholu Jedlové vedou dvě sjezdovky o délce 1 200 a 1 300 m. Vlek je součástí lyžařského střediska Jedlová. V sedle mezi Tolštejnem a Jedlovou je vlek Mezičky. V areálu se také nachází upravované běžecké tratě. V plánu je výstavba sedačkové lanovky na vrchol Jedlové, výstavba nového parkoviště pod Jedlovou a umělé zasněžování sjezdovky. Přes vrchol Jedlové vedla na začátku 20. století nejdůležitější turistická magistrála severních Čech o délce 60 km z vrcholu Ještědu přes Jítravské sedlo, Luž, přes Jedlovou, dále na Studenec až k Růžovskému vrchu. Trasu popisuje vlastivědný průvodce „Nová hřebenová cesta z Ještědu po Růžovskou horu“ od profesora českolipského gymnázia Amanda Paudlera, která vyšla do roku 1904 ve třech vydáních.

Obrázek č. 24: Rozhledna na Jedlové

34e1f41a-eb60-471e-a21f-d135cd61f707_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Nejen-za-lyzovanim-na-Jedlovou-horu.aspx, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 25: Výhled z rozhledny

3e427a80-4efc-480b-a38c-ae1b9773fbdf_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Nejen-za-lyzovanim-na-Jedlovou-horu.aspx, vlastní zpracování, 2019

Blízký Tolštejn je zřícenina hradu, založeného na čedičovém suku někdy v polovině 13. století Vartemberky. V roce 1402 hrad koupili a připojili ke svému rozsáhlému panství Berkové z Dubé. V roce 1642 Tolštejn dobyli a zapálili Švédové – hrad již nebyl obnoven. Dochovaly se části mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního horního hradu, okrouhlá věž zvaná Hladomorna a tzv. šlejnicovská bašta.

Obrázek č. 26: Zřícenina hradu Tolštějn

1340

Zdroj: https://www.infocesko.cz/content/galerie_alone.aspx?zoomimg=581&slideimg=-1&clanekid=1340, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 27: Krajina u zříceniny hradu Tolštejnrozhled-na-osadu-rozhled-2547

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

V Jiřetíně pod Jedlovou se nachází i stříbrný důl a štola svatého Jana Evangelisty: O zmíněném Stříbrném dole a jeho údajném bohatství hovoří již staré spisy z 15. století. Zdejší Stříbrný důl zpravoval vrchní maršálek Hugolt ze Schleinitz a jeho synové. Později se rod Šlejniců zaměřil na oblast Křížové hory. Od roku 1935 je zpřístupněna nejlépe zachována štola sv. Jana Evangelisty, později byla uzavřena a zpřístupněna veřejnosti opět v roce 1992 až dodnes. Ve štole se nalézá útočiště mnoha chráněných netopýrů. Obě štoly Stříbrný důl a štola Svatého Jana Evangelisty jsou vzájemně propojeny 25 metrů dlouhou chodbou. Hlavní chodba štoly sv. Jana Evangelisty, ve které se dá najít např. prostor zvaný kaple s vytesaným kamenným oltářem a křížem ze dřeva, měří celých 440 metrů. Pro širokou veřejnost byla prohlídková důlní trasa otevřena v roce 1999.

Obrázek č. 28: Stříbrný důl v Jiřetíně pod Jedlovou

stříbrný důl

Zdroj: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/turisticke-zajimavosti/atrakce/stribrny-dul/, vlastní zpracování, 2019

Poslední turistickým letoviskem, které si dnes představíme, je Dolní Podluží. Krátké (nicméně výstižné) video o této malebné obci můžete najít na: https://www.youtube.com/watch?v=1w0OMUhSyp4&feature=youtu.be. Dolní Podluží leží v širokém údolí podél potoka Lužnička. V obci se nachází hraniční přechod do Německa pro pěší a cyklisty. Na kole i pěšky se pohodlně dostanete z německého Großschönau do Dolního Podluží a dále do sousedních obcí. Poutavé video nejen o místních cyklostezkách a pamětihodnostech, ale i o sousedních turistických místech naleznete na: https://www.youtube.com/watch?v=QSLBdi3bqnw. V místním sportovním areálu si můžete zahrát tenis, volejbal, nohejbal, ale i fotbal na špičkovém trávníku. V těsné blízkosti sportovního areálu se nachází přírodní koupaliště. 

Obrázek č. 29: Dolní Podluží

dsc0764

Zdroj: http://www.dolnipodluzi.cz/titulni-strana/, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 30: Zvonička v Dolním Podluží

69cs_3

Zdroj: http://www.dolnipodluzi.cz/obec-dolni-podluzi/pamatky/, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 31: Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Dolním Podluží

69cs_1

Zdroj: http://www.dolnipodluzi.cz/obec-dolni-podluzi/pamatky/, vlastní zpracování, 2019

Závěr

Vážení potenciální klienti, milý čtenáři, okolí námi nabízené reality je skutečně impozantní. To jsme se přitom pohybovali pouze „v nějakých“ maximálně osmi kilometrech od prodávané nemovitosti. Z tohoto důvodu se dalším přírodním a kulturním atraktivitám (a to i v sousedním Sasku) budeme věnovat hned v následující aktualitě. K rozvinutému turistickému ruchu se přidává i bohaté sportovní a kulturní vyžití, upravená letoviska s cyklostezkami a turistickými trasami a v neposlední řadě i bohatá občanská vybavenost a řada pracovních příležitostí. Nabízená imobilie je vhodná jak k rekreačnímu, tak i k trvalému bydlení. Nicméně možní zájemci by stejně tak mohli uvažovat vzhledem k atraktivnosti lokality i o pořízení nemovitosti na investici.

Obrázek č. 32: Foto reality

w920h500wm2-818ad-prodej-chalupa-178m2-vansdorf-studanka-img-6360-980715

Zdroj: http://www.rkjuris.cz/prodej-chalupa-varnsdorf-okres-decin-prodej-chalupa-178m2-varnsdorf-studanka-469, vlastní zpracování, 2019

Mgr. iur. Petr Jezdinský