Před pěti lety nabyl účinnosti nový občanský zákoník.

2.1.2019

Zákon č. 89/2012 Sb. přitom zůstává terčem kritiky profesních organizací právníků. Soudcovské unii tak např. vadí nejednoznačnost a někdy i nesrozumitelnost jednotlivých ustanovení soukromoprávního kodexu. Část advokátů se zase domnívá, že je právní předpis zbytečně konkrétní a podrobný. Notářská komora má připomínky a výhrady k úpravě dědického práva. Právnické stavy jsou ale současně v jednotě proti rozsáhlejším změnám zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo na dotaz ČTK, že po několika dílčích novelizacích chystá další, a to např. k bytovému spoluvlastnictví. Předmětná právní norma nahradila od 1. ledna 2014 socialistický zákoník z roku 1964. Změnu prosadil někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS, nyní TOP 09). Hodnotitelé tehdy předpisu vytýkali např. opuštění zažité právní terminologie a právních institutů. Tvrdili také, že diskuse nad konečnou podobou 3 081 paragrafů nebyla dostatečná - uvažovalo se taktéž proto o posunutí tzv. legisvakační lhůty mezi platností a účinností o jeden rok (zdroj a více na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pravnici-maji-i-po-peti-letech-vyhrady-k-obcanskemu-zakoniku/1703967).

Kritici nového občanského zákoníku poukazují i na to, že společně s ním nebyl přijat nový občanský soudní řád, resp. civilní řád soudní, který na své zpracování stále ještě čeká – viz naše první letošní aktualita. V souvislosti s rekodifikací hmotného civilního práva sice vznikl nový zákon o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), i ministerstvo spravedlnosti však připouští, že není ideální. „Je pravdou, že přípravě tohoto předpisu nebyl věnován takový čas a pozornost jako přípravě samotného občanského zákoníku. Z tohoto důvodu jsme průběžně konfrontováni s jeho některými nedostatky, které se však pokoušíme postupně řešit," konstatoval mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ministerstvo v době, kdy ho vedla Helena Válková, profesorka trestního práva (ANO), plánovalo rozsáhlou novelizaci NOZ. Narazilo však na odpor odborné veřejnosti. Proto místo toho přistoupilo k tzv. technické novele, která odstranila jen nejpalčivější nedostatky. Tato zmíněná technická novela naopak vyvolala pochybnosti v řadách právníků realitních kanceláří, neboť opětovně zavedla institut předkupního práva. Následovaly další dílčí novely ke zrušení statusu veřejné prospěšnosti, k úpravě zájezdu a k finančním službám. V současné době počítá úřad vedle novely k bytovému spoluvlastnictví, ohledně nějž prý evidoval nejvíce dotazů a nejasností, rovněž se změnami ke spotřebitelským smlouvám a k výživnému (zdroj a více na: https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/pravnici-maji-i-po-peti-letech-vyhrady-k-obcanskemu-zakoniku).

Soudcovská unie na svých stanoviscích (viz anotace výše) trvá dodnes. „Je jasné, že nelze diskutovat donekonečna, ale schválený zákon obsahoval zjevné chyby a rozpory, které měly být odstraněny před jeho přijetím," napsala k tomu ČTK prezidentka organizace Daniela Zemanová. Podle ní se předkladatelé báli změny politického postoje k zákoníku po volbách, a proto se cítili být v časové tísni (zdroj a více na: https://eurozpravy.cz/domaci/politika/244517-zpackany-obcansky-zakonik-pravnici-k-nemu-maji-i-po-peti-letech-vyhrady/). „Soudci se s novou úpravou občanského zákoníku vypořádali, převažuje však mezi nimi názor, že celkově není výrazně lepší nežli ten z roku 1964," konstatovala soudkyně. Uvedla, že stát soudům nevytvořil odpovídající podmínky pro plynulé zvládnutí legislativních změn. Nejvýraznější problémy zaznamenaly opatrovnické úseky, kterým přibylo práce zhruba o pětinu. Soudci i ostatní právní profese se také ohledně textu kodexu potýkají s výkladovými obtížemi. Odmítavý postoj k rozsáhlejší novele nového občanského zákoníku přetrvává ale i mezi soudci. „V tuto chvíli nepovažujeme za nutné NOZ novelizovat - největší chyby byly již napraveny a je třeba nechat čas pro analýzu a sjednocení judikatury," sdělila Zemanová (zdroj a více na: http://www.24zpravy.com/domaci/zpackany-obcansky-zakonik-pravnici-k-nemu-maji-i-po-peti-letech-vyhrady/274710-zpravy).

S tímto právním názorem víceméně souhlasí i Česká advokátní komora. „Neustálé přepracovávání ústředních kodexů právního řádu svědčí o nevyspělosti právní kultury a může vést ke zneužitelnosti a klientelismu, což je z hlediska právní jistoty nepřijatelné," míní advokátní komora. Změny by se podle ní měly dít pouze na základě problémů zjištěných aplikační praxí, nikoliv na politickou objednávku, „jak se u nás bohužel stalo zvykem." Advokáti přitom nejsou v názoru na NOZ jednotní. Část advokátů se domnívá, že nový občanský zákoník nenaplnil původní očekávání. Především z toho titulu, že je v mnoha případech zbytečně moc konkrétní, namísto toho, aby obsahoval obecnou úpravu postihující celou šíři problému," uvedla mluvčí České advokátní komory (ČAK) Iva Chaloupková. Další část advokátů si ovšem podle ní myslí, že právo nemůže být příliš obecné, a to vzhledem ke složitým společenským vztahům a jejich dramatickému rozvoji v poslední době (zdroj a více na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pravnici-maji-i-po-peti-letech-vyhrady-k-obcanskemu-zakoniku/1703967).

Prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer upozornil na to, že úprava pozůstalostního řízení v ZŘS (pozn. v zákoně o zvláštním řízením soudním) neúměrně zatěžuje pozůstalé i notáře, a to „kvůli pěti procentům případů, ve kterých účastníci nejsou schopni nebo ochotni se dohodnout". Zatímco před rokem 2014 obsahoval protokol v běžné dědické věci max. tři stránky, teď kvůli novým regulím nabobtnal na šest a více stran. „Dříve jednoduchá poučení se změnila na vyhlašovaná usnesení s formalizovaným obsahem, kterému mnozí (rozuměj účastníci) většinou nerozumí," postěžoval si notář (zdroj a více na: https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/pravnici-maji-i-po-peti-letech-vyhrady-k-obcanskemu-zakoniku).

Mgr. Petr Jezdinský