Prodávaná rekreační nemovitost ve Studánce disponuje vysokým investičním potenciálem!

26.5.2019

Vážení čtenáři a potenciální klienti, v poslední aktualitě jsme si představili nejbližší okolí inzerované rekreační reality ve Studánce-Varnsdorfu. V dnešním článku na turistické mapě či v autoatlasu pomyslně zvětšíme poloměr kružítka a navštívíme i vzdálenější místa, a to i v sousedním Sasku (resp. Lužici). Vzhledem k tomu, že takové turistické cíle, jako jsou: Soutěsky v Hřensku, Pravčickou bránu, Bad Schandau, Königstein, Bastei nebo Drážďany zná zřejmě každý školák z hodin vlastivědy, zeměpisu či dějepisu, uděláme si dnes malý výlet do méně turisticky exponovaných míst, jako je např. Rumburk, Kurort Oybin (Lázně Ojvín), Kurort Jonsdorf (Lázně Jonsdorf), Žitava či Görlitz (Zhořelec) a dokonce se projedeme i historickým parním vláčkem. Jsme totiž toho názoru, že tyto turistické lokality, které zároveň přirozeně zvyšují investiční příležitost nabízené imobilie, kterou prodává Bc. Pavlína Horáčková, realitní makléřka, jež disponuje tel. č.: 774 335 508 a e-mailem: horackova@rkjuris.cz, určitě stojí za návštěvu.

Horní Chřibská je údolní vsí při Chřibské Kamenici, východně od Chřibské, jejíž je místní částí. První zmínka pochází z roku 1457, poblíž křižovatky totiž stávala údajně již v 15. století známá sklářská huť, dokonce jedna z nejstarších na historickém území Čech. Ta až do 17. století náležela rodu Friedrichů, po nich ji vlastnil Jan Josef Kittel, sklář z Kytlice.

Obrázek č. 1: Podstávkový dům v obci Horní Chřibská

Horni_Chribska_75

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Ch%C5%99ibsk%C3%A1, vlastní zpracování, 2019

Malý Stožec je výrazný znělcový vrch nad obcí Chřibská. Kopec byl dříve často nazýván Obří hlava nebo Obličejová hora, poněvadž při pohledu od severozápadu připomíná profil obličeje ležící postavy. Z vrcholu nejvyššího skaliska (nosu), je pak pěkný kruhový výhled především na horu Jedlová, vrcholky Lužických hor, Ještěd, Českosaské Švýcarsko s Růžovou horou a Děčínský Sněžník.

Obrázek č. 2: Kamenné moře na Malém Stožci

dsc_0921

Zdroj: http://www.prirodnikrasycr.estranky.cz/clanky/vylety/2017/maly-stozec--jedlova--tolstejn--penkavci-vrch--30.7.2017--luzicke-hory-.html, vlastní zpracování, 2019

Chřibská přehrada je přehradní nádrž na horním toku Chřibské Kamenice v údolí pod Malým Stožcem. Je největší ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor. Byla postavena v letech 1912-24 jako hráz proti povodním ničícím obec Chřibská. V letech 1975-1977 byla přestavěna na vodárenskou nádrž a v současnosti je reservoárem pitné vody pro celý Šluknovský výběžek.

Obrázek č. 3: Pohled na Chřibskou přehradu z Malého Stožce

chrp0f01

Zdroj: http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmchrpc, vlastní zpracování, 2019

Kytlice je známou a oblíbenou rekreační obcí se sklářskou tradicí, která získala název podle rodiny sklářského mistra Kittla. Sklárna byla zrušena roku 1756 a následně se v obci rozvíjelo broušení a malování skla. Kytlicím vévodí kostel svatého Antonína Paduánského z let 1777 až 1782. V obci stojí řada roubených chalup s podstávkami, hrázděnými či roubenými patry a s mansardovými střechami, s kamennými portálky, pavlačemi a zdobenými štíty, pobitými někdy břidlicí. Na louce pod kostelem pak dominuje socha svatého Jana Nepomuka z 2. poloviny 18. století. Na východním okraji obce se nachází malebný lesní rybník, upravený již v roce 1907 jako koupaliště, v lese za domem čp. 1 v Dolním Falknově bylo v roce 1931 zřízeno lesní divadlo. Na svahu Stříbrského vrchu je malý lyžařský vlek. Na jižním okraji obce leží pod Malým bukem u silnice do Polevska chráněné naleziště šafránu.

Obrázek č. 4: Kostel svatého Antonína Paduánského v Kytlici

Hřbitovní kostel svatého Antonína Paduánského

Zdroj: https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/co-tu-delat/cile/kytlice, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 5: Podstávkový dům v Kytlici

Kytlice  - titulka

Zdroj: https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/co-tu-delat/cile/kytlice, vlastní zpracování, 2019

Jetřichovice jsou  jedním z center Národního parku České Švýcarsko. Jmenovaná obec je obklopena hlubokými lesy nedotčené přírody, plné  skalních měst, hrádků a vyhlídek. Pro sportovní vyžití se zde nabízí bezpočet turistických tras a cyklostezek, které se rozbíhají do všech koutů národního parku. Okolní krajinu si můžete prohlédnout z přístupných výhlídek na vrcholcích skal vybudovaných tehdejším vlastníkem panství, rodem Kinských. Obci zejména dominuje kostel Jana Nepomuckého z konce 18. století.

Obrázek č. 6: Romantické okolí u Jetřichovic I

fd0eac87-6480-4801-95ef-13ff6072e4ae_1316_608_fit

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Severozapadni-Cechy/Ceske-Svycarsko/Jetrichovice.aspx, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 6: Romantické okolí u Jetřichovic II

8fdcb829-7918-4fa5-8b59-5a7b4b1c783c_1316_608_fit

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Severozapadni-Cechy/Ceske-Svycarsko/Jetrichovice.aspx, vlastní zpracování, 2019

Na Tokáni (také Na Tokání) je název bývalé hájovny a skupiny přilehlých srubů v alpském slohu v Národním parku České Švýcarsko, asi tři kilometry na severovýchod od Jetřichovic. Objekt, který dnes slouží jako restaurace a penzion, se nachází uprostřed členitého území pískovcových skal a roklí. Původní obora byla v lokalitě Na Tokáni vybudována v 80. letech 17. století. V roce 1833 dal vlastník panství kníže Rudolf Kinský příkaz k vybudování provizorní útulny pro lovce, neboť zde byl znám hojný výskyt ptactva, především tetřeva hlušce. Postupně byly přistavovány další objekty a stavby získaly trvalý charakter.

Obrázek č. 7: Lovecká chata Tokáň

IMG_1419

Zdroj: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/turisticke-zajimavosti/zajimava-mista/na-tokani/, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 9: Turistický okruh Jetřichovickými vyhlídkami

turistický okruh jetřichovických skalami

Zdroj: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhledny-vyhlidky/vileminina-stena/#!, vlastní zpracování, 2019

Mariina skála nebo rovněž Mariina vyhlídka je pískovcový skalnatý kopec v Českosaském Švýcarsku. Nachází se severně nad obcí Jetřichovice a je vysoký 428 metrů nad mořem. V roce 1856 nechal na vrcholku postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský chatku, která sloužila jako pozorovatelna protipožárním hlídkám. V devatenáctém století také získal kopec své současné jméno, když byl pojmenován po Marii Anně Kinské, manželce vlastníka panství, nicméně všechny tři jetřichovické vyhlídky, tj. Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen jsou pojmenované po členech rodu Kinských, jež zdejší českokamenické dominium vlastnili.

Obrázek č. 9: Mariina vyhlídka

Mariina skála (altán) (2)_1

Zdroj: https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/co-tu-delat/cile/jetrichovicke-vyhlidky, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 10: Vilemínina stěna

1d423f78-ac3a-4a0b-adf0-e080eaef6b0f_1316_608_fit

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Vileminina-stena-v-Jetrichovicich.aspx, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 11: Rudolfův kámen

download

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

Kyjovské údolí je tvořeno říčkou Křinicí. Začíná v obci Kyjov a táhne se až k zaniklé osadě Zadní Doubice, kde u soutoku Křinice, Brtnického a Bílého potoka končí. Tímto malebným údolím v minulosti vedla tzv. Hradní cesta, která spojovala Kyjovský, Brtnický a Vlčí hrad a patrně i vedla na hrad Hohnstein v sousedním Německu. Pískovcové skály v těchto místech nedosahují takové mohutnosti jako v centrální části Labských pískovců, nicméně údolí je i tak velmi malebné a romantické. Po obou březích se nachází bizarní pískovcové útvary, stěny a věže (některé jsou přitom i horolezeckými terény) i členitá ústí postranních roklí. Údolí protíná velké množství turistických a cyklistických tras. Oblíbenými cíli v této lokalitě jsou např. Kyjovský hrádek, skalní převis zvaný Jeskyně víl, či ze spadaných balvanů navršená dvouprostorová jeskyně Vinný sklep. Zdejší místo je hojně vyhledáváno i horolezci. Kyjovské údolí je přitom atraktivní i v zimním období, kdy zde mráz vytváří nádherné ledové úkazy či ledopády, jako je Betlém“, „Varhany“, „Velký sloup“, „Křepelčí stěnka“, „Vlčí stěnka“, „Konírna“, „Vlčí doupě“, „Malá a Velká kaskáda“ atd.

Obrázek č. 12: Kyjovské údolí

cerna-brana-u-doubic-11-1024x678

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 13: Ledopád v Kyjovském údolí

P1130948

Zdroj: http://rasil.info/tur/ledopady/default.htm, vlastní zpracování, 2019

Rekreační obec Všemily leží na dolním toku říčky Chřibská Kamenice v krásném údolí okolních lesů a skal. Mezi významné pamětihodnosti této malé vesničky patří ojedinělá skalní kaple Svatého Ignáce z roku 1760. Idylickou krásu vesničky dotvářejí staré roubené stavby, sloužící dnes k rekreačním účelům. Všemily se rovněž proslavily natáčením pohádky Pyšná princezna.

Obrázek č. 14: Roubenky ve Všemilech

P1020900

Zdroj: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/obce/vsemily/#p1020900-jpg, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 15: Kaplička Svatého Ignáce ve Všemilech

kaplička ve všemilech

Zdroj: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/obce/vsemily/, vlastní zpracování, 2019

Dymník je 517 metrů vysoký zalesněný vrch ve Šluknovské pahorkatině, ležící 2 km na jihozápad od Rumburka. Na jeho úpatí jsou až 20 metrů vysoké skály, tvořené magmatickou (vyvřelou) horninou podobnou čediči (nefetický bazalit). Její stáří je přibližně 30 miliónů let a jedná se o projev třetihorního vulkanismu v oblasti Šluknovské pahorkatiny.

Obrázek č. 16: Rozhledna na Dymníku

f920bdbd-3fe9-419b-9f07-e5efdfb1c1d6_656_449_crop

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozhledna-Dymnik-u-Rumburka.aspx, vlastní zpracování, 2019

Vedle Varnsdorfu a Krásné Lípy leží Studánka, kde se inzerovaná nemovitost nachází, u dalšího velkého města, kterým je Rumburk. Rumburk je městskou památkovou zónou s pamětihodnostmi zejména církevního charakteru, jako je kostel svatého Bartoloměje. V letech 1683 až 1690 byl postaven barokní kapucínský klášter, jehož součástí je i soudobý kostel svatého Vavřince. Na nádvoří se nachází loreta od J. Hildebrandta z let 1704 až 1707. Jde o nejseverněji položenou loretu v Evropě. Náměstí zdobí barokní morový sloup z roku 1681. Hodnotný je také soubor tkalcovských domů z doby po roce 1744 ve Šmilovského ulici.

Obrázek č. 17: Rumburská Loreta

Loreto-Rumburg4

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Loret%C3%A1nsk%C3%A1_kaple_v_Rumburku, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 18: Morový sloup na Lužickém náměstí

220px-Rumburk,_náměstí

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumburk, vlastní zpracování, 2019

Zhruba jedenáctitisícový Rumburk nás ale spíše zajímá z pohledu občanské vybavenosti a taktéž zaměstnanosti. I toto nádherné město – stejně jako Varnsdorf - disponuje kvalitními službami pro občany, rozvinutou infrastrukturou a četnými pracovními příležitostmi. Leckteré město např. v Polabí by mu tak mohlo závidět! V Rumburku lze tak najít nemocnici (!již přitom druhou v regionu!), polikliniku, na které slouží praktičtí i odborní lékaři, dvě státní základní školy, jednu základní školu pro I. stupeň, jednu speciální základní školu, jednu soukromou základní školu (Pastelka), jednu jazykovou školu (LINGUA), jednu ZUŠ a tři střední školy (gymnázium, Střední odbornou školu mediální grafiky a polygrafie Rumburk, Střední zdravotnickou školu a Obchodní akademii Rumburk). Z velkých obchodů můžeme jmenovat: Penny, Lidl, Tesco, Pramen a obchodní dům Lužan. Co se týká sportovišť, tak se na webových stránkách https://www.srasrumburk.cz/ můžeme dozvědět, že město disponuje přímo samostatnou organizační jednotkou, která se stará o sportoviště v Rumburku, mezi které můžeme zařadit: Plavecký bazén (!s odděleným bazénem pro děti!), zimní stadion, multifunkční plochu na zimním stadionu, na které si lze zahrát „fotbálek“, volejbal, basketbal nebo florbal, městský stadion s atletickým oválem, tenisové kurty, skatepark nebo i dokonce lyžařský vlek. Není tedy divu, že „místní“ v rámci TJ Rumburk holdují např. atletice, basketbalu, cyklistice, florbalu, lednímu hokeji, tenisu, volejbalu, horolezectví, judu atd. Město má samozřejmě knihovnu a muzeum. Co se týká otázky zaměstnanosti, tak Rumburk disponuje v současnosti vlastní průmyslovou zónu, ve které se nachází několik benzínových pump a továrna firmy Benteler. Aktuálně společnost VTP s. r. o. pracuje na projektu Podnikatelského centra Rumburk. Nicméně díky školským zařízením, nemocnici, městskému úřadu etc. lze najít pracovní uplatnění i v administrativě.

Luž je s nadmořskou výškou 793 metrů nad mořem nejvyšší horou Lužických hor (Lausitzer Gebirge v němčině se ale využívá výrazu Zittauer Gebirge) na české i německé (saské) straně. Horským hřebenem přes Luž, která dala jméno místnímu pohoří, totiž odedávna vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí.

Obrázek č. 19: Luž

Luz_07

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

Výlety do Německa

Žitava má přibližně 26 tisíc obyvatel. Předtím, než se Žitava stala součástí Hornolužického šestiměstí, patřila k historickému území Čech. V období svého rozkvětu, kdy byla známá jako středisko plátenictví, byla druhým nejbohatším členem Šestiměstí. Za třicetileté války přijala Žitava více než 1 000 rodin českých exulantů, kteří až do 19. století spoluvytvářeli kulturní obraz města.

Obrázek č. 20: Český lev ve znaku Žitavy připomíná společnou historii města v Českém království.

Wappen_von_Zittau.svg

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDitava, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 21: Farní kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě

kostel-sv-Jana-mini

Zdroj: http://poznavani.luzice.cz/home/kulturni/zitava.dot, vlastní zpracování, 2019

V Žitavě stojí za vidění především historické jádro. Jeho centrem je náměstí Mládeže – Platz der Jugend. Zde může našinec obdivovat sto šedesát let starou radnici, vybudovanou ve stylu italské renesance, Martovu kašnu, taktéž v renesančním stylu, a zejména množství výstavných a vzorně udržovaných barokních domů ve stylu závěru 17. století. Pokud se návštěvníci vydají od náměstí Mládeže směrem na sever, dorazí ke stavbě, jež vévodí celé Žitavě a objevuje se snad na všech pohlednicích. Je jí kostel svatého Jana. Je možné rovněž vystoupat na jednu z kostelních věží a prohlédnout si okolí. Je odsud vidět do celého regionu Trojmezí, to jest České republiky, Polska a samozřejmě Německa. Nedaleko kostela svatého Jana se vypíná další církevní památka – kostel svatého Petra a Pavla. Skvělou ukázku klasické německé architektury pak představuje konírna – veliký mansardový dům na náměstí Augusta Bebela, který dříve fungoval jako sklad soli. Žitava pak nešetří ani fontánkami a kašnami. Avšak skutečnou raritou je Velké žitavské postní plátno – Zittauer Fastentuch, které je k vidění v místním kostele svatého Kříže. Jeho rozměry jsou 8, 2 a 6, 8 metrů. Zdobí jej devadesát obrazů, které obsahují celý biblický příběh – začínají stvořením světa a končí posledním soudem. Plátno se může pochlubit zajímavou historii. Žitavě jej v roce 1472 věnoval obchodník s kořením Jakob Gürtler.

Obrázek č. 22: Náměstí s radnicí v Žitavě

Zittau-06.IV.07-151

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDitava, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 23: Solný dům v Žitavě

Solný-d_m-mini

Zdroj: http://poznavani.luzice.cz/home/kulturni/zitava.dot, vlastní zpracování, 2019

Ze Žitavy se pak přesuneme historickým parním vláčkem do Kurort Oybin („Lázní Ojvín“), kde se nachází i konečná stanice Žitavské úzkorozchodné dráhy, dodnes právě obsluhované historickými parními lokomotivami. Tato dráha začíná v Žitavě, má dvě větve, z nichž jedna končí v Oybinu, druhá pak v Jonsdorfu.

Obrázek č. 24: Konečná stanice parního vláčku v Oybinu

full_73803c_116438

Zdroj: https://www.turistika.cz/mista/kurort-oybin/detail, vlastní zpracování, 2019

Oybin leží v srdci Žitavského pohoří, což je současně nejmenšího německé pohoří a je tedy obklopen vysokými skalami. Ve jmenovaných lázních najdete spoustu zábavného vyžití pro celou rodinu. Už samotný příjezd do Oybinu může být fantastickým zážitkem, poněvadž do městečka vede již zmíněná železniční trať, úzkokolejka, kterou se můžete svézt ze Žitavy a vlastně celým Žitavským pohořím. Jelikož se nacházíme v lázních, jsou jedním z hlavních lákadel přirozeně wellness procedury a plavecké areály, jež najdete buď přímo v Oybinu, nebo v jeho okolí. Kousek od srdce města se v kopcích tyčí majestátní rozhledna Hochwald. Tím největším lákadlem, které v Oybinu můžete najít, jsou romantické ruiny královského hradu a kláštera českého krále Karla IV. A nebyl by to Karel IV., kdyby na stavbu velkolepého díla nepozval stavitele zvučného jména. Hrad i klášter totiž pocházejí z dílny stavitele Petra Parléře. Největším „favoritem“ a tajným tipem pro návštěvu v Ojvínu je pak podle našeho názoru kostel pod výše uvedenými ruinami, k jehož oltáři netradičně sestupujte z výšky po schodech.

Obrázek č. 25: Pohled do Oybinu s kostelíčkem

th_oybindomyvokolikostela

Zdroj: https://www.turistika.cz/vylety/pohadkovy-oybin/detail, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 26: Kouzlo gotiky v Oybinu

th_oybinkouzlogotiky

Zdroj: https://www.turistika.cz/vylety/pohadkovy-oybin/detail, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 27: Interiér horského kostela (Bergkirche) v Oybinu s oltářem, ke kterému se sestupuje po schodech.

111632

Zdroj: https://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=111632, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 28: Malebné okolí Oybinu

th_oybinhradnirestauraceodhradu

Zdroj: https://www.turistika.cz/vylety/pohadkovy-oybin/detail, vlastní zpracování, 2019

V Jonsdorfu, kam vede druhá větev parního vláčku ze Žitavy, byl v roce 2004 vybudován Motýlí dům (Schmetterlingshaus Johnsdorf) s celoročním provozem. Má dvě části, v kupolovité hale létají stovky motýlů, o zbytky se starají volně pobíhající křepelky. V hlavní, jednopatrové vstupní budově je mimo recepce s česko-německým personálem a hracího dětského koutku řada panelů s informacemi, mořské akvárium, zasklené boxy s mnoha želvami, ještěry a opičkami. Venku se nachází parčík s řadou jezírek a fontán.

Obrázek č. 29: Motýlí dům v Jonsdorfu

220px-Motýlí_dům_3

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jonsdorf, vlastní zpracování, 2019

Görlitz (Zhořelec) je nejvýchodnějším městem Německa, které bylo po druhé světové válce rozděleno na polskou a německou část. Hranici tvoří v těchto místech nepříliš široká řeka Lužická Nisa (viz termín „Hranice na Odře a Nise“), která protéká centrem rozděleného města a je tak němým svědkem moderní evropské historie a zejména pak radostnější současnosti. A právě na březích této řeky, ať již člověk stojí na německé či polské straně, si lze dobře uvědomit následky druhé světově války, které ještě umocnila temná totalita od roku 1945 do roku 1989 mezi zdánlivě spřátelenými a „bratrskými“ zeměmi. I přes hrůzy války je však Zhořelec jedno z nejlépe zachovaných historických měst v Německu. V rozsáhlé historické části se totiž nalézá až 4 000 památkových objektů, hlavně pak měšťanských domů od 15. do 19. století. Mezi nejvýznamnější památky Zhořelce pak patří: Farní kostel svatého Petra a Pavla („Peterskirche“) na ostrohu nad řekou, radnice, která se nachází na Dolním náměstí „Untermarkt“ z roku 1369 s věží a orlojem, Kostel svaté Trojice („Dreifaltigkeitskirche“) jenž leží na Horním náměstí „Obermarkt“, Kaisertrutz (válcová hradební bašta z roku 1490), a v neposlední řadě i (už jednou zmíněné) početné měšťanské domy na Dolním náměstí. V jednom z nich se nalézá i informační centrum Slezských Němců, kteří museli opustit své domovy právě na území, které leží za Lužickou Nisou či Odrou. Řeka pomalu plyne dál a ze Zhořelce se stalo moderní evropské město, které může být vzorem koexistence dvou velkých evropských národů!

Obrázek č. 30: Katedrála svatého Petra a Pavla (fotografována z polské strany) - video o tomto krásném městě naleznete na: https://www.youtube.com/watch?v=LgbYKuIH128.

250px-Altstadtbrücke_und_Peterskirche_in_Görlitz

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 31: Stará radnice ve Zhořelci

220px-Görlitz_Altes_Rathaus_2008

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 32: Obchodní dům z roku 1913 ve Zhořelci

180px-Görlitz-Karstadt-Jugendstil

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz, vlastní zpracování, 2019

Naším tipem je navštívit Zhořelec v adventním čase, a to např. na místo známějších Drážďan. Řadu informací zde dostanete i v češtině, v informačním středisku pak pracují i Češi. Navíc obyvatelé tzv. nových spolkových zemích hovoří i spisovnou němčinou, a to na rozdíl např. od Rakušanů či Bavořanů.

Obrázek č. 33: Slezský Ježíškův vánoční trh ve Zhořelci I

168335-top_foto1-jrxo1

Zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/nemecko/5142-48263-za-jeziskem-se-lze-vydat-take-na-vanocni-trh-do-zhorelce.html, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 33: Slezský Ježíškův vánoční trh ve Zhořelci II

9d4081c2345af57f7ea5f63167e6ce9b

Zdroj: https://liberec.rozhlas.cz/adventni-trhy-ve-zhorelci-mix-nemeckych-slezskych-i-polskych-tradic-6488334, vlastní zpracování, 2019

Závěr

Co říci úplným závěrem? Jedná se o velmi atraktivní a samozřejmě žádanou lokalitu, která je vhodná i vedle trvalého a rekreačního bydlení i pro investici do realit. Pro oblast jsou typické, jak jsme ostatně dokázali výše, četné pracovní příležitosti (i v administrativě) a velmi vysoká kvalita občanské vybavenosti, a to nejen pro stálé obyvatele, nýbrž i pro turisty v rámci velmi rozvinutého turistického ruchu. Autor této aktuality popisovanou oblast navštívil několikrát (a to i v bývalé NDR), poprvé v roce 1994 jako student obchodní akademie se zájmem o národní hospodářství středoevropských či východoevropských zemích (tzv. CEP ekonomik, resp. tzv. tranzitních ekonomik), naposledy pak jako účastník zájezdu se Spolkem rodáků a přátel města Lysá nad Labem. Od té doby tato lokalita učinila velký pokrok ve výstavbě dopravní a městské infrastruktury, v péči o kulturní či přírodní památky, v rozvoji turistického ruchu etc. Pro mnohé občany je to jistě velmi překvapivé, neboť o Šluknovském výběžku slyšeli pouze v negativním smyslu slova, a to v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a velmi významnou zadlužeností obyvatelstva, nicméně opak je spíše pravdou. Pisatel tohoto článku – aniž by chtěl kritizovat veřejnoprávní prostředky, jako je především Česká televize a podporovat ty bulvární, se zamýšlí nad skutečností, proč veřejnoprávní televize a rozhlas neinformují o této oblasti četněji. Avšak výše řečené neplatí v rámci Ústeckého kraje pouze jen pro Šluknovský výběžek, nýbrž i pro např. velmi krásné Litoměřicko, Roudnicko, západní část okresu Děčín apod.! Skutečně cestovní ruch není pouze o Praze, Šumavě či Krkonoších! A stejně tak zažívají občané i problémy "např." s vysokou kriminalitou, nezaměstnaností, ekologickou zátěží i v jiných koutech České republiky, než je např. Mostecko atd.

Mgr. iur. Petr Jezdinský