Společenské bouře v Hongkongu zastavily prodeje luxusních apartmánů.

6.9.2019

Vážení návštěvníci našich webových stránek, reputace Hongkongu coby příznivého regionu pro světový obchod se začala díky nepokojům hroutit. Kvůli vypjatým protestům přestává část tamních developerských společností nabízet své realitní projekty.

CK Asset Holdings miliardáře Li Ka-shinga tak na neurčito odkládá uvedení do prodeje apartmánů z luxusního bytového komplexu. Zájemcům měly být přitom k dispozici již tento měsíc. Cena bytové jednotky dosahuje v přepočtu skoro tří set milionů korun. Propagovat takový luxusní projekt by totiž v současné společenské situaci bylo velmi komplikované. Nejde přitom o jediný takový případ. Své plány mění i developer Sun Hung Kai Propertie, který v rozporu s původním záměrem neuvede do prodeje části rezidenčního komplexu ve čtvrti Kowloon (Kau-lung). Rovněž zástupci této korporace argumentují napětím, které v Hongkongu panuje. Avšak situace velmi tvrdě dopadá i na lokální akciový trh (S využitím Vávra, J. Neklid v Hongkongu zastavil prodeje luxusních apartmánů, deník E15, číslo 2 906, dne 15. 8. 2019, s. 9)!

Hongkong má přitom jednu z nejliberálnějších ekonomik na světě. Jedná se o jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a byznysu. Místní přístav patří k nejvytíženějším přístavům kontejnerové námořní dopravy na světě.

Obrázek č. 1: Pohled do Hongkongu, „Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky“ – video naleznete na: https://www.lonelyplanet.com/china/hong-kong.

78ee99460088923f335a2abc85b91475

Zdroj: https://www.atlasmest.cz/mesto-2710-hong-kong.html, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 2: De facto to samé foto jako obrázek č. 1, pohled na výškové budovy v Hongkongu z pahorku Victoria Peak

Hong_Kong_Skyline_Restitch_-_Dec_2007

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hongkong, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 3: Pohled na Kowloon (Kau-lung), část Hongkongu

13-08-09-peak-by-RalfR-03

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kau-lung, vlastní zpracování, 2019

Stručné, historické pojednání o Hongkongu

Roku 1699 začala v Číně obchodovat britská Východoindická společnost. V Evropě existovala v tomto období poptávka po čínském zboží, naopak v Číně po evropském jen velmi malá. Číňané vyžadovali po Evropanech za své zboží jako: hedvábí, porcelán, čaj platby ve stříbře. Britové tak začali do Číny nejprve dovážet a později pašovat ve velkém opium, které produkovali ve svých koloniích v Indii. Drogově závislých na opiu v Číně rapidně přibývalo. V roce 1839, kdy jich byly podle odhadů již 2 miliony, komisař Lin z pověření čínského císaře rázně zakročil a nechal zatknout 1 600 čínských překupníků a zabavit a zničit přes 1 000 tun opia. Tato opatření dala podnět k první opiové válce. Britové vyslali do Číny válečné loďstvo, které do roku 1842 obsadilo několik pobřežních měst a donutilo čínskou stranu podepsat 29. srpna 1842 Nankingskou smlouvu, podle které museli Číňané postoupit Velké Británii Hongkong, bez omezení otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům zničené opium (6 milionů stříbrných dolarů) a válečné výdaje (12 milionů stříbrných dolarů) a odpustit britským obchodníkům dluhy ve výši 3 milionů stříbrných dolarů. Poloostrov Kowloon byl postoupen Británii v roce 1860 podle Pekingské smlouvy po druhé opiové válce. Přiléhající území, kterým se říká „New Territories“ (včetně New Kowloon a ostrova Lantau), byly pronajaty Británii na dobu 99 let, a to počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997. V osmdesátých letech bylo jasné, že smlouva o pronájmu „New Territories“ brzy vyprší. Bylo tedy nutné, aby Velká Británie vyjednala navrácení Hongkongu Číně. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“, jež byla podepsána Čínou a Velkou Británií 19. prosince 1984, se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou 1. července 1997 stalo „Hongkongem, zvláštní administrativní zónou ČLR“. V tomto společném prohlášení se Čínská lidová republika zavázala, že podle zásady „jedna země, dva systémy“, kterou navrhl čínský politik Teng Siao-pching, socialistický ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku 2047. Smlouva vešla v platnost po půlnoci 1. července 1997, když poslední britský guvernér Chris Patten odplul na Královské jachtě Britannia. Nejistota během jednání a silný nátlak ČLR způsobily velký odliv investičního kapitálu (až jeden milion USD denně), pád hongkongského dolaru, ale především nastala velká vlna emigrace, a to emigrace hlavně majetných (milionáři i miliardáři) a vysoce vzdělaných lidí, která se po tchieanmenském masakru ještě zvýšila. Ve výsledku se hovoří o statisících, konkrétně pak o 45 000-70 000 emigrantech za rok. Mezi lety 1984-1997 opustilo Hongkong údajně 500 000 – 700 000 občanů (s využitím Wikipedie).

Obrázek č. 4: Moderní džunka poblíž Hongkongu - který chlapec by tento typ lodi určitě neznal z dobrodružných románů?

220px--HK_CityHall_Seaview_51217_5

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEunka, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 5: Legendární tramvaj na pahorek Victoria Peak

images

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

 

Mgr. Petr Jezdinský