Stále více Čechů se při sjednávání hypoték nevědomky (nedbalostně - kulpózně) či dokonce úmyslně (dolózně) dopouští úvěrových podvodů!

20.8.2017

Hypotečním bankám většinou lžou ohledně svých finančních příjmů, nebo zatajují informace o půjčkách. Málokdo si však z občanů uvědomuje, že již příprava je trestná! Skutečně tomu tak je! Na tomto místě chceme upozornit na tento aspekt, v žádném případě pak neslouží náš web jako trestně-právní revue.

Činí tak dokonce až polovina žadatelů o úvěr (srov. odborný a zejména pak praktický článek publikovaný na: https://www.ipujcka.cz/aktuality/tisice-cechu-jsou-stihany-za-uverove-podvodyTéměř polovina žadatelů o půjčku neváhá lhát, aby získali půjčku. Mezi nejčastější nešvary patří zapírání nesplacených úvěrů, nepravdivě uvedené příjmy a výdaje, falšovaná potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a neobvyklé nejsou ani lži o počtu vyživovaných děti. Pokud je lež odhalena, jedná se o úvěrový podvod, za nějž hrozí trest. „Čtyři z deseti lidí, kteří jdou žádat o půjčku, přiznávají, že by zamlčeli svůj neuhrazený závazek po splatnosti. Devadesát procent z nich přitom neví, že se tím mohou dopustit trestného činu,“ sdělil na Fóru věřitelů Jan Stopka, tajemník registru dlužníků Solus. Nejčastěji se jedná o půjčky v řádech několika tisíc korun. Dlužní se mylně domnívají, že když použijí lež, trestné stíhání jim za takovou “drobnost” nehrozí. Úvěrového podvodů se dopouští zhruba 40 procent Čechů žádajících o půjčku. Někteří tak činí úmyslně, jiní z nevědomosti. I v letošním roce tak vzrostla celková výše půjček, kterou lidé za pomoci lži získali u bank i nebankovních úvěrových společností. Tisíce lidí tak čelí trestnímu stíhání za úvěrový podvod. Podle Jana Stopky se jedná o závažný fenomén v právní nevědomosti, pokud vezmeme v úvahu fakt, že více než polovina Čechu ve věku mezi 30 a 44 lety se alespoň jednou dostala do prodlení se splácením půjčky.“)

V této souvislosti samozřejmě platí, že neznalost zákona neomlouvá (ignorantia legis non excusat). Přitom právní předpis – in concreto ustanovení § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů hovoří poměrně jednoznačně (srov. viz níže):

Schéma č. 1: Ustanovení § 211 trestního zákoníku (úvěrový podvod)

§ 211
Úvěrový podvod

„(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.

(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(7) Příprava je trestná.“

Zdroj: trestní zákoník, vlastní zpracování

Jak je již naznačeno v anotaci k článku (a samozřejmě jak vedle toho vyplývá i z citovaného ustanovení § 211 trestního zákoníku), tak trestného činu úvěrového podvodu (resp. naplnění jeho skutkové podstaty) se lze dopustit dvojím způsobem, a to:

1.) V prvním případě se bude sjednat o uvedení buď nepravdivých údajů, a nebo hrubě zkreslených údajů, příp. dojde k zamlčení podstatných údajů, a to v souvislosti s čerpáním úvěru anebo při samotném sjednávání smlouvy o úvěru. Sjednávání úvěrové smlouvy je nutné chápat komplexně, nikoliv jen samotnou kontrahencí (podpisem) smlouvy. K naplnění této skutkové podstaty trestného činu není nutné způsobení škody na majetku. V této rovině můžeme na tomto místě spatřovat logický legislativní záměr zákonodárce na ochranu majetkových zájmů ve společnosti pro řádné sjednávání úvěrových smluv. Přitom na tomto poli významný judikát (byť k derogovanému – zrušenému trestnímu zákonu č. 140/1961 Sb.) - in concreto Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008, pod sp. zn. Tdo 1268/2008 konstatuje, že: „Trestní odpovědnost pachatele za uvedení nepravdivých údajů v případě trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák. je dána nejen v případě, že pachatel takové údaje uvede (příp. je sdělí, poskytne, doloží apod.) v úvěrové smlouvě samotné, ale i tehdy, jestliže je úmyslně uvede, sdělí, poskytne nebo doloží v některém z tzv. pomocných dokumentů, které byly předloženy v průběhu procesu sjednávání smlouvy.“

2.) Druhá skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu (vyjádřena v odstavci 2) se pak „pro změnu“ vztahuje k účelovým úvěrům. Jednání pachatele, který bez souhlasu věřitele použije prostředky účelového úvěru bez souhlasu věřitele na jiný než určený účel. V této souvislosti se již hovoří o způsobení škody na majetku. Škoda nikoli nepatrná představuje v soudobé právní úpravě výši nejméně 5.000,- Kč.

Mgr. Petr Jezdinský