Ústavní soud ponechal v platnosti vyhlášku, která snížila příjmy soudních exekutorů.

2.9.2018

Neúspěšný návrh na zrušení tří pasáží právního předpisu podala skupina deseti senátorů. Ministerstvo spravedlnosti tento ústavní nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva. Exekutorská komora rozhodnutí respektuje.

Vážení čtenáři, vzhledem ke skutečnosti, že právě naše Společná realitní a advokátní kancelář JURIS REAL, spol. s r. o. se dlouhodobě a úspěšně od počátku své existence zaobírá právě exekucemi, výkupy či dražbami nemovitostí, tak nám logicky nemohla uniknout právě tato ještě „horká“ aktualita, o které dnes na našich stránkách pojednáme.

Jmenovaná vyhláška např. s účinností od loňského dubna snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3 000 na 2 000 korun. Stejnou finanční částku nově přiznává vyhláška soudnímu exekutorovi taktéž za situace, kdy z nějakého důvodu zanikne jeho oprávnění k vedení exekuce. Další část vyhlášky, kterou chtěli senátoři zrušit, řeší situaci, kdy dlužník po výzvě ve 30denní lhůtě dobrovolně zaplatí. Soudnímu exekutorovi pak místo paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 500 korun, náleží pouze polovina částky, tj. tedy 1 750 korun. Dříve se snížení paušální náhrady týkalo jen exekucí, kdy vymožené plnění nepřesáhlo 10.000 korun.

"Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme," konstatoval prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Soudní exekutor Lukáš Jícha z exekutorského úřadu Přerov z rozhodnutí Ústavního soudu cítí zklamání. "Byl potvrzen stav, kdy minimální odměna exekutora je 22,5krát nižší než garantovaná minimální odměna insolvenčních správců. Přitom odpovědnost exekutora a rozsah rozhodovací činnosti v řízení je mnohem širší," míní. Podle senátorů i dřívějšího vyjádření Exekutorské komory vyhláška ohrožuje činnost jednotlivých exekutorských úřadů a nepřiznává exekutorům adekvátní odměnu za jejich práci. Argumentovali například porušením zásady legitimního očekávání a porušením práva podnikat.

"Novela vyhlášky zasáhla poměrně úzký výsek odměn exekutorů. Samotného jádra práva podnikat se dotknout nemohla," uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. Vyhláška podle něj sleduje legitimní cíl, aby náklady nesené dlužníkem byly přiměřené vymáhané částce.

"Vítáme, že ÚS potvrdil ústavnost úpravy, která snižuje odměny exekutorů. V praxi ukázala, že systém vymáhání pohledávek nekolabuje a je schopný fungovat i za těchto podmínek. Za vše hovoří čísla - k 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo," uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). "ÚS připustil, že změna vyhlášky je ústavní, to ale ještě neznamená, že je rozumná a věcně správná," reagoval na dnešní nález advokát Zdeněk Koudelka, který zastupoval senátory.

Přímo Ústavní soud pak na svých webových stránkách uvádí (cit.), že „se otázkou stanovení výše náhrady nákladů exekuce a odměny soudního exekutora a ústavně konformním výkladem exekučního tarifu zabýval již dříve, a to zejména ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12. září 2006 sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06, či v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 8/06, sp. zn. Pl. ÚS 5/14 a sp. zn. III. ÚS 1253/17 (podrobně viz body 33 až 36 odůvodnění). Na svých dřívějších závěrech nemá důvod nic měnit a vychází z nich i v nyní projednávané věci. Ústavní soud provedl tzv. test racionality. Napadená právní úprava obstála ve všech čtyřech jeho krocích. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení části vyhlášky č. 330/2001 Sb. nejsou výsledkem libovůle či zjevně iracionálního postupu Ministerstva spravedlnosti. Zákonná úprava sleduje legitimní cíl, není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv a zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně z hlediska soudních exekutorů nejlepší. Napadená ustanovení sledovala cíl snížení nákladů v exekučním řízení, tedy cíl, jenž nelze z hlediska uvedených základních práv považovat za nelegitimní, a protože obsaženou úpravu nelze označit za nerozumnou, obstála také ve třetím a čtvrtém kroku testu racionality. Osoba zapsaná do seznamu exekutorů svým návrhem na zápis a provedením zápisu do seznamu dala souhlas s prováděním činnosti soudního exekutora a s tím spojenými riziky, k nimž náleží i to, že ne ve všech případech dosáhne soudní exekutor uspokojení všech svých nároků. Rizika podstupovaná v souvislosti s výkonem určité profese, včetně rizika neuhrazení odměny za odvedenou práci, jsou vyvažována výhodami souvisejícími s touto profesí. Nalezení optimálního způsobu stanovení náhrady nákladů exekuce a odměny soudního exekutora je v plné kompetenci Parlamentu České republiky a exekutivy. Ústavní soud může v rámci řízení o kontrole norem toliko dbát na o to, aby normotvůrce řádně plnil svou povinnost, která mu vyplývá z ústavního pořádku“ (zdroj a více na: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaska-snizujici-minimalni-odmeny-exekutoru-neni-protiustavni/).

Mgr. Petr Jezdinský