Ústavní soud zrušil tzv. druhou restituční tečku.

6.7.2018

Tento krok tedy znamená, že by stát měl i po 1. červenci 2018 poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění.

V jednomyslně přijatém nálezu Ústavní soud (dále jen „ÚS“) uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné (spravedlivé) vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod. Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří již získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

Webově stránky ODS pak in concreto hovoří takto: „Senátoři se ve svém návrhu k Ústavnímu soudu opírali především o to, že ke konci roku 2014 Státní pozemkový úřad stále evidoval celkové nevypořádané restituční nároky oprávněných osob dle zákona o půdě ve výši 558.040.618,44 Kč, a to u více než 56 tisíc subjektů a tento nevyhovující stav i nadále trvá, přičemž v téměř sto případech doposud ani nebylo rozhodnuto o restitučním nároku na vydání původního pozemku. V praxi to znamená, že ani po dvaceti pěti letech stát nebyl u těchto osob schopen o jejich restitučním nároku rozhodnout. Tato situace je naprosto žalostná. Demokratický československý stát se přijetím zákona o půdě v roce 1991 zavázal obětem komunistického režimu poskytnout náležitou náhradu a napravit křivdy totalitního režimu. Po dvaceti pěti letech, kdy v tisících případech dokonce již třetí generace oprávněných osob stále s nadějí čekají na pozemkovou náhradu, kterou jim stát nebyl doposud schopen pro vlastní neschopnost poskytnout. Přes negativní stanovisko Ústavně-právního výboru byla novela zákona Senátem schválena zvláště díky minulé vládní koalici. Proto nezbývalo tento nehorázný a protiústavní právní akt řešit u Ústavního soudu“ (Autor: ODS, zdroj a více na: https://www.ods.cz/clanek/15686-komentar-k-rozhodnuti-ustavniho-soudu-ve-veci-tzv-druhe-restitucni-tecky).

Co vůbec znamená ona diskutovaná a ÚS posuzovaná restituční tečka?

„Prakticky se jedná o ukončení možnosti výdeje náhradních pozemků za pozemky, které byly v letech 1948 až 1989 zestátněny, a které nebylo možno restituentům po revoluci ze zákonných důvodů vydat. Cílem plánovaných změn je vypořádání se se současnou situací nedostatku státní půdy, která by byla adekvátní náhradou za zestátněné pozemky. Stát slibuje restituentům peněžní náhradu, je ale otázkou, zda dokáže finančně uspokojit všechny dosud nevypořádané restituční nároky na vydání náhradních pozemků, kterých je ještě více jak 56 tisíc. Jak uvádí důvodová zpráva předmětné novely, již za působnosti Pozemkového fondu, který byl do roku 2013 předchůdcem SPÚ, privatizoval stát od začátku 90. let celkem 660 tisíc hektarů zemědělské půdy. Dle původních předpokladů se přitom mělo privatizovat zhruba jen 500 tisíc hektarů půdy, byť v rámci restitučních nároků byla převedena z celkového rozsahu pouze osmina celkových výměr, představující zhruba 82 tisíc hektarů půdy. SPÚ má dle novely zákona vytvářet státní rezervu pozemků, která by měla činit minimálně 50 tisíc hektarů půdy, přičemž v současnosti SPÚ stále hospodaří s cca 160 tisíci hektary. Jako hlavní důvod připravované restituční tečky je pak dle důvodové zprávy uváděna hrozící situace, kdy by v důsledku dalšího vydávání náhradních pozemků restituentům, byl později SPÚ nucen následně nakupovat pro státní potřeby chybějící pozemky za tržní ceny (Autor: Hana Treutlerová, zdroj a více na: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/restitucni-tecka-zlate-zile-dosla-puda-lide-se-jiz-pozemku-nedomohou-nebo-ano).

"Tato (předmětná) novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat," stálo v senátorském podnětu. Stát podle advokáta senátorů Martina Purkyta tváří v tvář restitučním nárokům dlouhodobě selhával.

Podle ústavních soudců by restituční tečka připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela dojdou vhodné náhradní pozemky, což se ale neprokázalo. "Jelikož ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl," konstatoval soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Podle ÚS není smyslem nálezu možnost restituční tečky jednou provždy vyloučit – „Ústavní soud současně zdůrazňuje, že tímto nálezem nemá v úmyslu „jednou provždy“ vyloučit možnost tzv. restituční tečky, zákonodárce však v takovém případě musí usilovat o takovou její právní podobu, již bude možno komplexně vzato označit za maximálně šetřící legitimní očekávání oprávněných osob“ (Autor: ÚS, Zdroj a více na: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-tzv-druhou-restitucni-tecku/). Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů. Předseda ÚS Pavel Rychetský zdůraznil také skutečnost, že novela vůbec neřešila, co bude s probíhajícími soudními spory. 

Podle Purkyta existuje v České republice asi 46.000 lidí s oprávněným nárokem, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku. "To je absolutně bizarní situace, která nemá místo v právním státě," uzavřel či shrnul Purkyt.

Mgr. Petr Jezdinský