V neděli 13. října se koná už 129. ročník Velké pardubické.
Vážení čtenáři a krajané, když se na našem území teprve začala hrát fotbalová liga, měla Velká pardubická za sebou již kolem padesáti ročníků! Poprvé se tento legendární dostih, který je označován za jeden z nejtěžších překážkových dostihů evropského kontinentu, totiž běžel už v roce 1874. Nejstarší závod, Velká liverpoolská, který se konal v roce 1836 v Anglii, inspiroval i ostatní země na „Pevnině“. Jestliže je však např. již zmíněná Velká liverpoolská, resp. jiné steeplechase ve Velké Británii výsadou či doménou nejbohatších vrstev obyvatelstva, tak u nás v České republice velmi populární Velká pardubická spojuje všechny vrstvy obyvatelstva a je tak ze sociologického pohledu sociální stratifikace velmi důležitá. Dokážou se totiž o ní bavit nejen ženy v módních kloboucích, nýbrž i tzv. „Všichni chlapi v hospodě“, a to bez ohledu na vzdělání či sociální status. Vážené dámy a vážení pánové, letos si 17. listopadu připomeneme 30. výročí sametové revoluce, která dokázala hodnotově sjednotit českou a slovenskou společnost, a zdá se, že v současné době, tj. po třiceti letech demokratického vývoje v našem (rozděleném) státě znovu (opětovně) hledáme tyto společné hodnoty, cíle či ideály. Historici hovoří o hledání nové národní identity či hrdosti, sociologové pak o hledání elit. Vedle toho žijeme nejen v čase „Privatizace městských či obecních bytů“, ale i veřejného prostoru, masmédií atd. Z tohoto důvodu v dnešní aktualitě pojednáme nejen o dostihovém závodišti v bohatém městě perníku, chemie, elektrotechniky, dopravy, filharmonie, hokeje či ploché dráhy atd., které dokáže minimálně alespoň na víkend sjednotit naši zemi, nýbrž i o velkých osobnostech našeho sportu a taktéž legendárních koních.
Obrázek č. 1: Znak Pardubic
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubice, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 2: Pernštýnské náměstí
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubice, vlastní zpracování, 2019
V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec Pardubice o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8 000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Dostih dokončilo pouhých 7 koní. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká běžela každý rok s exempcí (výjimkou) válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště totiž zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. v minulosti se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde se aktuálně nachází parkoviště. V současnosti se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6 900 metrů a obsahuje celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9 –10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z ČR. Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu.
Obrázek č. 3: Pardubické závodiště
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_pardubick%C3%A1, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 4: Plánek tratě s překážkami
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 5: Princezna Anna, dcera britské královny Alžběty II. gratuluje v roce 2007 panu Dušanu Andrésovi, vítězi.
Zdroj: https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/anna2_20071015.html, vlastní zpracování, 2019
Statečné ženy Velké pardubické
Obrázek č. 6: Paní Lata Brandisová, vítězka 56. ročníku „Velké“ na Normě v roce 1937
Zdroj: http://www.equichannel.cz/perlicky-vzpominek-na-latu-brandisovou, vlastní zpracování, 2019
Jednalo se o slavné vítězství. Poprvé v tomto nejtěžším překážkovém dostihu kontinentu zvítězila žena, která vyhrála na klisně českého chovu a navíc porazila obávané německé soupeře. Bylo to také symbolické vítězství československé dvojice před německými koňmi a jezdci, před nástupem fašismu v našich zemích a posléze i v celé Evropě.
Obrázek č. 7: Paní Eva Palyzová (rozená Vítová), která v roce 1965 v sedle Cavaletu (přitom právě v tomto roce ji porazil po taktické chybě pan František Vítek ze Dvorců u Lysé nad Labem s Mocnou - viz níže), stejně jako v roce 1971 s Metálem, obsadila 2. místo.
Zdroj: http://www.equichannel.cz/zeny-ve-velke-pardubicke-sedm-statecnych?page=3, vlastní zpracování, 2019
Paní Eva Palyzová se zásadním způsobem zasadila po roce 1989 o rozvoj dostihového sportu a dostihového závodiště v Lysé nad Labem! V "Lysé" se poprvé "Jelo" o prázdninách v roce 1953. Historie tohoto dostihového závodiště a samozřejmě i dostihů v Lysé nad Labem má tudíž obrovskou tradici.
Obrázek č. 8: Pan Josef Váňa na závodišti v Lysé nad Labem, "Lyské" závodiště je přitom druhé nejstarší hned za "Pardubickým".
Zdroj: http://www.jezdci.cz/clanky/Fotogalerie-velikonocnich-dostihu-v-Lyse-nad-Labem/foto-24008-img, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 9: Pan Ferdinand Palyza, manžel Evy Palyzové, který v roce 1953 dokonce v sedle Junáka „Velkou“ vyhrál.
Zdroj: https://www.idnes.cz/sport/ostatni/jak-junak-zachranil-sedlaka-palyzu-od-vezeni.A091005_204130_sporty_mah, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 10: Nejúspěšnějším žokejem z Lysé (resp. Dvorců) je pan František Vítek, který "Pardubickou" vyhrál hned dvakrát, v roce 1963 v sedle Korana a v ročníku 1965 s Mocnou, kdy porazil paní Evu Palyzovou (viz výše). Pan Vítek disponuje ohromnými znalostmi o koních, a proto není divu, že se stal i úspěšným trenérem.
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019
Největší muži Velké Pardubické
Obrázek č. 11: Pan Josef Váňa, držitel medaile za Zásluhy, dostihový jezdec, chovatel a trenér, který „Velkou“ vyhrál celkem 8X (v letech 1987, 1988, 1989 a 1991 na Železníkovi, v roce 1997 v sedle Wronského a v ročnících 2009 až 2011 na Tiumenovi)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_V%C3%A1%C5%88a, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 12: Pan Jan Faltejsek, (pětinásobný) vítěz Velké pardubické, který ji vyhrál celkem 5X, a to v letech 2012 až 2014 v sedle Orphee des Blins, v roce 2016 na Charme Look a při poslední „Velké“ v sedle Tzigane du Berlai.
Zdroj: http://www.dostihovy-svet.cz/cs/node/8271, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 13: Pan Peter Gehm, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 2001 na koni se jménem Chalco, 2002 na Maskulovi a v letech 2003 až 2004 na Registáně. Dva měsíce poté však při tréninku koně utrpěl vícečetná vážná zranění. Od té doby je upoután na invalidní vozík. Na přiloženém fotu je s panem Váňou, neboť bývá pravidelným hostem závodu. Do Pardubic se totiž sjíždí celá dostihová Evropa. Žokejové a koně především z Velké Británie nebo Irska, kterým ale tento dostih nevyhovuje.
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 14: Pan Ing. Václav Chaloupka, čtyřnásobný vítěz „Velké“ z let 1969, 1971 a 1972 na Korokovi a z roku 1977 v sedle Václava na přebalu knihy, která byla poprvé představena v roce 2018 na výstavě Kůň v Lysé nad Labem.
Zdroj: http://www.equichannel.cz/zokej-chaloupka-veze-do-lyse-knihu-o-svem-zivote, vlastní zpracování, 2019
Rok po vstupu "Vojsk spřátelených armád" slavilo Československo bouřlivě sportovní vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v ledním hokeji a analogicky tak byla pojímána i 79. Velká pardubická steeplechase, které se účastnilo pět sovětských dvojic. Vítězství Václava Chaloupky s Korokem tak bylo současně i symbolickým vítězstvím Československa nad okupanty.
Legendární koně
Obrázek č. 15: Železník
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 16: Pan Josef Váňa v sedle Železníka, čtyřnásobného (nejúspěšnějšího) vítěze Velké pardubické v letech 1987, 1988, 1989 a 1991 - možné 5. vítězství mu v roce 1992 bohužel překazili ekologičtí aktivisté, kteří několikrát narušili průběh závodu.
Zdroj: https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/dostihy/rekordman-zeleznik-z-nenapadneho-ryzaka-pysnym-kralem/5bd9dab30d663b6fe889030c, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 17: Vítězný Železník v roce 1991 v proslulém televizním přenosu, kdy mu fandilo celé Československo.
Zdroj: https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/dostihy/rekordman-zeleznik-z-nenapadneho-ryzaka-pysnym-kralem/5bd9dab30d663b6fe889030c, vlastní zpracování, 2019
Obrázek č. 18: Korok, trojnásobný vítěz „Velké“ v letech 1969, 1971 a 1972 s panem Ing. Václavem Chaloupkou. Tento kůň přitom vůbec neměl být určen k dostihovému sportu, narodil se totiž s vrozenou tělesnou vadou, pravou přední nohu měl v kloubu vytočenou. Navíc při odchovu trpěl vážným katarovým onemocněním. Dokonce se z těchto výše popsaných důvodů hovoří o tom, že měl být původně utracen.
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019
V Lysé nad Labem dne 12. řína 2019
Mgr. Petr Jezdinský