Většina Evropanů si nikdy díky současným cenám rezidenčních nemovitostí nepořídí vlastní rodinný dům.
Většina obyvatel starého kontinentu by si chtělo pořídit vlastní rodinný dům, avšak mnozí se smířili se skutečností, že si jej pravděpodobně nikdy v životě nekoupí. Když tento aspekt porovnáme s našimi zjištěními v ČR, že se svou bytovou otázkou je spokojeno vyšší procento vlastníků než nájemců, zdá se, že více obyvatel našeho světadílu pocítí pro futuro neuvěřitelnou sociální frustraci.
Co přesně ukázal průzkum nizozemské ING?
Až čtyřicet osm procent Evropanů ve 13 evropských zemích, kteří nejsou vlastníky domů, se vzdalo naděje, že si je jednou koupí. Šedesát pět procent oslovených přitom považuje vlastnictví domu za symbol úspěchu.
"Většina lidí si hodlá pořídit dům. Ale mnozí se smířili s tím, že si jej pravděpodobně nekoupí," řekl agentuře Reuters analytik Ian Bright z ING. "
Když to srovnáte s našimi zjištěními, že se svou bytovou situací je spokojeno vyšší procento vlastníků než nájemců, zdá se, že více lidí bude pro futuro pociťovat neuvěřitelnou frustraci," dodal.
Nejmenší naděje si na koupi domu činí obyvatelé Británie a Německa, nevěří v ni až 56 procent dotázaných v obou zemích.
Největšími pesimisty jsou tak Britové a překvapivě i Němci. Přitom podíl vlastnického bydlení (rozuměj obliby bydlení ve vlastní imobilii) u Němců a Rakušanů je nižší než u Čechů, Španělu, Britů nebo Irů, kde i z důvodu vlastní reality existuje i vyšší zadluženost. Proto Českou republiku, Španělsko, Velkou, Británii, Irsko, popř. samozřejmě i USA a Kanadu zasáhla světová finanční a hospodářská krize více než německy mluvící země, kde je vysoce rozvinuté i bydlení v nájemních bytech.
V Německu, které bývalo v komparaci s jinými evropskými státy poměrně levnou zemí (pozn. na rozdíl od Norska nebo Velké Británie), se ceny rodinných domů v uplynulých letech prudce až skokově zvýšily.
Ve městech jako Berlín, Hamburk, Mnichov a Frankfurt nad Mohanem vzrostly ceny nemovitostí od roku 2010 v průměru o více než 60 procent. Částečně to svou politikou nízkých úroků, jež motivovaly domácnosti k braní hypotečních úvěrů, způsobila Evropská centrální banka (ECB).
Ceny domů v Británii byly již dlouho mimo dosah mnoha Angličanů, Skotů, Velšanů a Severních Irů. A i přes nejistotu okolo brexitu se jejich růst v říjnu opět zrychlil.
Žebříček těch, pro které je vlastnictví rodinných domu znamením úspěchu, vedou se 72 procenty Poláci, následovaní Turky a Rumuny (shodně 70 procent).
Největšími optimisty se možná proto ukázali být Turci a Rumuni. Jen 29 procent tureckých respondentů a 31 procent oslovených v Rumunsku nedoufá, že si bude moci dovolit koupi domu.
Výsledky četných evropských národních voleb a britské referendum o vystoupení země z Evropské unie obnažily zlost voličů na patrnou rostoucí propast mezi majetnými a nemajetnými, bohatými a chudými. Němci tak letos poslali poprvé po 50 letech do Spolkového sněmu ultrapravicovou stranu AfD, komentovala výsledky studie, která se nezabývala politikou, agentura Reuters (pozn. autora srov. v této souvislosti úspěch SPD Tomio Okamuri a poslední politickou situaci v Polsku a „Orbánově a Putinově“ Maďarsku a Rusku). V tomto ohledu je přitom existující nejnovější stav na tuzemském „přehřívajícím se“ realitním trhu v kontextu EU varující. Mnozí realitní experti hovoří o tom, že se vytváří díky akcelerující poptávce a nedostatku nových rezidenčních nemovitostí kvůli povolovacím procesům v Česku nová realitní bublina. Ceny bytů a rodinných domů v České republice totiž v prvním kvartálu v meziroční komparaci rostly nejvíce právě z členských států Evropské unie (a to o 12, 8 %) a rovněž pro pořízení bydlení potřebují Češi, Moravané a Slezané nejvíce ročních platů. Řada autorů rozličných článků pak zapomíná na skutečnost, že si lidé de facto půjčují peníze na nereálné ceny nemovitostí, které mohou klidně v horizontu 5 a 10 let opět stagnovat, jak už se již ostatně u nás jednou v průběhu „krize“ stalo.
Pro národohospodářskou komparaci uvádíme, že v celé EU se ceny zvýšily průměrně o 4,5 %.
- Nárůst: Maďarsko 8 %, Německo o 5,1 %, Rakousko 4,8 %, Slovensko 3,8 %, Polsko 3,3 %,
- Pokles: Chorvatsko o 0,4 %, Itálie o 0,1 %
Mgr. Petr Jezdinský