Vláda ČR schválila věcný záměr nového stavebního zákona.

5.7.2019

Vážení klienti, milí čtenáři, česká vláda konečně schválila po několika letech diskuzí věcný záměr nového stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Harmonogram počítá s platností nového zákona od roku 2021. Podle Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), které návrh právního předpisu předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Podle řady kritiků z řad ekologických aktivistů ale tento návrh právní normy spíše nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je např. ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci. Vzhledem ke skutečnosti, že Společná realitní a advokátní kancelář JURIS REAL, spol. s r. o. je developerskou společností, legislativní proces ohledně nového stavebního zákona velmi pečlivě sledujeme.

Obrázek č. 1: Sídlo Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí, které má v gesci mj. stavební zákon, resp. podle ustanovení § 14 odst. (1) zákona č. 2/1969 Sb. Kompetenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, (cit.) „Územní plánování a stavební řád“.

download

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2019

Legislativní návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by rovněž vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitým „stavebním prvkem“ je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací, přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

Vyjma nového stavebního zákona připravuje MMR legislativní novelu stávajícího stavebního zákona, tj. zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která zavádí tzv. fikci souhlasu. To znamená, že pokud se pro futuro (do budoucna) stavební úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě (v komplikovanějších případech 60 dní), bude se žádost považovat za vyřízenou. Někteří kritici v tom vidí prostor pro korupci, poněvadž úředník by podle nich nemusel konat (byl by tzv. nečinný) úmyslně. To však razantně odmítl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. „Hovoříme o fikci doručení. V případě zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury funguje už rok a osvědčila se. Navíc úředníci budou za svá rozhodnutí plně odpovědní. Jestliže referenti stavebních úřadů úmyslně založí spis a nebudou se mu věnovat, bude znamenat, že se z takového jednání budou zodpovídat,“ konstatoval. Hospodářská komora pomáhala při přípravě zákona MMR.

Námitky organizací vůči návrhu nového stavebního zákona

Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla např. tvrdí, že legislativní návrh protěžuje zájmy developerů na úkor ochrany památek, neřeší zrychlení výstavby pro drobné stavebníky a buduje drahý systém integrovaného stavebního úřadu, který představuje vysoce korupční prostředí. Tvrzení, že zákon nahrává velkým developerům, Dlouhý označil za lež.

Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh není návrh v souladu s legislativou EU, nemá vypořádány stovky věcných rozporů a současnou situaci v povolování staveb může ještě zhoršit.

Svazu měst a obcí se nelíbí, že vláda nepřihlédla k jeho připomínkám a ke kompromisnímu návrhu, který spočíval ve sloučení pouze dotčených orgánů státní správy a ponechání stavebních úřadů na radnicích. Vyjmutím stavebních úřadů ze smíšeného modelu veřejné správy považuje za nesystémový krok, jehož výsledkem bude pouze chaos a nejistota. Nesouhlasí ani se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu.

Sdružení místních samospráv ČR nesouhlasí především se záměrem odebrat stavební agendu obcím. „Vítáme snahu zjednodušit stavební řízení, obce jsou samy stavebníky a víme, že stavební právo změnu potřebuje. Nesouhlasíme však s plánem vlády odebrat obcím výkon stavebních úřadů ani to, jak k němu ministerští úředníci dospěli - tedy netransparentně a bez dostatečné konzultace s těmi, koho se bezprostředně dotkne - samotných obcí,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.

Kdo předmětný návrh zákona naopak vítá?

Legislativní návrh zákona naopak vítají zástupci stavebních firem a developerů. Současný stav, kdy se na povolení většího projektu čeká někdy i přes deset let, považují za neudržitelný. Podle nich je to jednou z hlavních příčin současného výrazného růstu cen bytů. Podle údajů Světové banky se Česká republika v rychlosti povolování staveb nachází na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí!

Jak to bude s právy účastníků řízení de lege ferenda?

Podle MMR patří mezi důležité body připravovaného zákona zachování všech „účastenských práv“ obcí, sousedů, dotčených osob i občanské veřejnosti, včetně práva na odvolání a soudní přezkum.

Harmonogram legislativních prací

Harmonogram počítá s tím, že paragrafové změní by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 podepsat prezident. Platný by měl být od roku 2021. Avšak podle názorů některých odborníků ale není takový legislativní plán reálný.

Kdo je ve skutečnosti autorem návrhu právního předpisu?

Věcný záměr stavebního zákona, za který zodpovídá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), připravovala Hospodářská komora ČR, která si na to najala advokátní kancelář Havel & Partners. Mezi klienty kanceláře byla v minulosti řada developerů a firem ze stavebnictví, např. Penta Investments, logistická firma Schenker, investiční fond RSJ Private Equity, ateliér Zaha Hadid Architects nebo Central Park Praha. Stejná kancelář se pak podílela i na psaní stanoviska rady vlády k záměru. „V příloze posílám návrh stanoviska a prosím o případné připomínky. Podstatné je, že závěr zní na schválení,“ psal advokátovi kanceláře Korbelovi legislativní náměstek úřadu vlády Kněžínek. Obě expertní komise legislativní rady vlády, které se záměrem zabývaly, přitom záměr zhodnotily podle Respektu kriticky a jedna doporučila projednávání záměru přerušit. Upozornily třeba na vágnost záměru a nevypořádání stovek připomínek k němu. Podle serveru také záměr nepřihlíží k připomínkám úředníků MMR. „Byli jsme v zásadě deklasováni do role služebníků (Hospodářské) komory,“ sdělil serveru jeden z nich anonymně. Podle Korbela je normální, že advokátní kancelář pomáhala stanovisko legislativní rady psát. „Návrh stanoviska LRV (legislativní rady vlády) se zasílá předkladateli k vyjádření vždy,“ řekl serveru. „Legislativní rada má zpracovat nezávislou oponenturu, a ne si nechat korigovat stanovisko od předkladatele. Tím je navíc ministerstvo pro místní rozvoj, nikoli pan Korbel,“ řekl serveru Petr Svoboda z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který podle Respektu inicioval dopis stovky akademiků, kteří plánovanou úpravu stavebního práva zpochybňují. Neobvyklý postup tvorby záměru zákona podle Respektu zkritizovaly i Nejvyšší správní soud nebo Bezpečnostní informační služba (BIS). Soud v oponentním stanovisku pro vládu píše, že výsledná podoba věcného záměru je poznamenána „nestandardním postupem při jeho přípravě“, jejímž následkem je posílení pozice investorů staveb na úkor práv vlastníků dotčených i sousedních nemovitostí a územních samospráv či veřejných zájmů, uvedl server. BIS podle Respektu uvádí, že nově navrhované procesy stavebního řízení přinášejí korupční riziko.

Závěr

Naše metropole a současně i jeden z nejbohatších regionů EU trpí díky zdlouhavému (stavebně) povolovacímu „režimu“ dlouhodobě nedostatkem bytů! Praha přitom potřebuje byty pro 1,55 milionu obyvatel, kteří v metropoli reálně žijí. Je to zhruba o 250.000 lidí více, než kolik uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Toto zjištění vyplývá z analýzy společnosti CE-Traffic, kterou uveřejnil pražský magistrát. Podle primátorova náměstka pro územní plánování Petra Hlaváčka (za TOP 09) se hlavní město musí zaměřit na rozvoj rozsáhlých brownfieldů, které jsou už léta bez využití. „Města už nejsou centry průmyslu, ale zejména obchodu a služeb, a po všech stránkách se v nich zlepšují podmínky k životu. Aktuální čísla ukazují, že poptávka po životě v Praze je ještě větší, než jsme vnímali, a do budoucna musíme umět s takovýmito informacemi průběžně pracovat,“ konstatoval Hlaváček. V metropoli se podle analýzy, která vychází z anonymizovaných dat mobilních operátorů, dlouhodobě zdržuje až kolem 1,55 milionu osob, které lze považovat za rezidenty. Z tohoto počtu je kolem 200.000 těch, kteří sice z dlouhodobého sledování v Praze bydlí, ale ve sledovaných dnech se zdržovali mimo Prahu, např. na služební cestě. Jak dále uvádí studie, analogicky 200.000 až 250.000 lidí v Praze přebývá, i když zde nemají trvalé bydliště. Od poloviny roku 2015 vzrostly ceny nových bytů v Praze zhruba o 90 procent. „Je zřejmé, že situace, kdy je vlastní bydlení pro většinu Pražanů nedostupné, již není udržitelná. Odpovědí, jak vyhovět potřebám obyvatel, však není rozrůstání hlavního města mimo jeho hranice, ale vytvoření podmínek pro kvalitní život ve městě,“ doplnil Hlaváček. Z rozboru dále vyplývá, že každý všední den do Prahy přijíždí 300.000 až 400.000 lidí, kteří ji večer opět opouštějí. Jedná se o skupinu, která dojíždí do Prahy např. za prací, studiem, na jednání nebo k lékaři. Podle Ondřeje Špačka ze společnosti CE-Traffic je počet lidí, kteří se denně přes hranice Prahy pohybují, extrémní. A žádné okolnosti navíc nenapovídají tomu, že by se měl tento trend změnit. „Prognózy většinou počítaly zhruba s 1,4 mil. obyvatel v roce 2030. Již nyní však v Praze reálně přebývá o 150.000 lidí více,“ sdělil Špaček. Výsledkem stavu, kdy nezanedbatelná část obyvatel v metropoli pouze pracuje, ale bydlí za hranicemi hlavního města, je zvýšená výstavba a podpora bydlení v sousedních regionech. „Propad výstavby v hlavním městě je suplován regionálním (lokálním) trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, hlavně nárůst neekologického způsobu dopravy,“ uvedl architekt Lukáš Kohl. Důsledkem toho je skutečnost, že samozřejmě i v okresech Praha-východ a Praha-západ významně podražily rezidenční reality. Průměrná cena rodinného domu se zvýšila o milionové částky.

Vážení čtenáři, stavební právo (resp. stavební zákon) samozřejmě národohospodářsky (nebo dokonce i v rovině obrany) neovlivňuje pouze development (resp. výstavbu rezidenčních nemovitostí), ale i budování dopravní infrastruktury (tj. dálniční, silniční či železniční sítě) nebo např. zlepšování lyžařských skiareálů novými lanovkami či výstavbu sportovišť, jako jsou zejména fotbalové stadiony. Jestliže jsme byli v roce 1990 středoevropskými premianty, resp. „Tygry“, a chtěli jsme i v oblasti dopravní infrastruktury rychle dohnat takové země jako Rakousko s Německem, tak v současné době i díky v aplikační praxi de facto nepoužitelnému stavebnímu zákonu, zaostáváme v dopravní infrastruktuře (pozn. Nové dálnice či silnice mají samozřejmě svůj neoddiskutovatelný vliv i na samotnou bezpečnost silničního provozu) za takovými zeměmi, jako jsou Maďarsko (viz obrázek č. 3) či Polsko! Z přiloženého obrázku č. 3 si lze taktéž povšimnout, že Maďarsko, které celkově sousedí se sedmi zeměmi, má s každým sousedním státem dálnici či alespoň rychlostní silnici. To se ale nedá říci právě o ČR, která ani po zhruba třiceti letech nedisponuje žádnou dálnicí či silnicí pro motorová vozidla s Rakouskem a Polskem. Rakušané raději v oblasti Mühlviertel přestali stavět dálnici A7 z Lince na České Budějovice a na českou hranici budují pouze rychlostní silnici S 10. Nicméně výstavba severního úseku byla prozatím z finančních důvodů a důvodů stavební nečinnosti české strany při výstavě dálnice D3 z Prahy přes České Budějovice na státní hranici s Rakouskem, pozastavena a odložena do budoucna. V česko-rakouských bilaterálních (dvoustranných) vztazích se již dávno neobjevuje „Temelín“, nýbrž chybějící kvalitní spojení na české straně z Prahy (resp. Českých Budějovic) do Lince, resp. z Brna do Vídně. Autor tohoto pojednání má příbuzné v Rakousku a i přes velkou snahu jim nedokáže třicet let vysvětlit, proč dálnice na Linec ještě není stále dokončena, a to např. přestože rakouská policie (Bundespolizei) jezdí i v automobilech značky Škoda, někteří rakouští sedláci používají traktory značky Zetor a vojáci rakouské armády (Bundesheer) či hasiči (Feuerwehr) obdivují Tatry!

To samé ale např. platí i fotbalové stánky u našich severních sousedů v Polsku, které jsou daleko modernější (pro fanoušky i komfortnější) a kvůli vyšším návštěvám mají samozřejmě i větší kapacity, resp. lyžařské areály v polských Krkonoších, Beskydech či Orlických horách, které jsou velikostně i nadmořskou výškou srovnatelné s našimi areály. Ale tato premisa neplatí pouze pro "Sportoviště", neboť jen za poslední roky postavili Poláci 13 koncertních sálů či hal (pozn. U nás bylo přitom poslední Rudolfinum)!

Svoji odpovědnost za tento neutěšený stav jistě nesou i tzv. ekologická sdružení či někteří úředníci na stavebních úřadech.

Obrázek č. 2: Současný stav dálnic v České republice

mapa-velka

Zdroj: http://www.ceskedalnice.cz/image/mapa-velka.png, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 3: Aktuální stav dálnic v Maďarsku (pozn. Plánované úseky jsou modře.).

800px-Hungary_motorway_system_2016_08_05

Zdroj: https://www.podalnici.cz/dalnicni-sit-v-madarsku/, vlastní zpracování, 2019

Obrázek č. 4: Soudobý stav dálnic a rychlostních silnic v Rakousku (pozn. Modře či zeleně tečkované dálnice či silnice pro motorová vozidla se nacházejí ve stavu plánování, resp. ve výstavbě.).Autobahnen_und_Schnellstraßen_in_Österreich_2016.svg

Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Autobahnen_und_Schnellstra%C3%9Fen_in_%C3%96sterreich, vlastní zpracování, 2019

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČTK a Právní prostor)