Vlastníky lesů a zemědělce v České republice trápí sucho a kůrovec.

10.5.2018

Vážení čtenáři a milí klienti, v poslední době se lze v médiích setkat s informacemi, že zejména východ naší republiky postihlo velké sucho, resp. pozemky určené k plnění funkcí lesa i z důvodu právě již zmíněného dlouhodobého sucha i kůrovcová kalamita. Lesním hospodářům nepomohly přitom ani bohužel abnormálně vysoké sněhové srážky, se kterými jsme se setkali v uplynulých zimních měsících. Z tohoto důvodu věnujeme dnešní článek vlastníkům lesů, resp problematice lesních pozemků.

A. Vláda poskytne zemědělcům 2 miliardy korun jako odškodnění za loňské sucho:

Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval místopředseda vlády Richard Brabec (ANO). Podle materiálu by současně měli za jarní mrazy dostat kompenzaci 208 milionů korun pěstitelé ovoce a lesní školkaři. Podle ministerstva zemědělství dostanou také zemědělci 141 milionů korun na budování závlah.

"Kompenzace je jenom výrazně menší část z celkově způsobených škod, které se odhadují loni na více než 12 miliard korun," konstatoval Brabec.

Podle materiálu sucho loni způsobilo škody až za 7,7 miliardy korun, nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, trvalé travní porosty a kukuřice. U brambor a cukrovky byla ztráta až pět miliard korun.

B. Nová „kůrovcová vyhláška“:

Výkonná moc bude moci řešit kůrovcovou kalamitu podle krizového zákona.

Umožní mu to novela lesnické vyhlášky, kterou kontrahoval ministr v demisi Jiří Milek. Podobně jako loni na Zlínsku při vyhlášení krizového stavu kvůli africkému moru prasat bude mít exekutiva v případě vyhlášení krizového stavu větší pravomoci.

Podle vyhlášky také lesníci nebudou muset prioritně vyhledávat suché, mrtvé stromy, které už kůrovec opustil, budou muset těžit stromy napadené tímto broukem, ze kterých ještě nevylétl. Stát si od vyhlášky slibuje zrychlení boje s parazitem. Novela začne platit poté, co vyjde ve Sbírce zákonů, mělo by se tak stát v první polovině května.

Kůrovcová kalamita se zejména na východě republiky stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha v posledních letech. Ministerstvo ji označuje z hlediska rozsahu za největší v novodobé historii českého lesnictví. "Novela vyhlášky obsahuje odkaz na již existující krizovou legislativu, a to pokud se jedná o kalamitu regionálního nebo celostátního rozsahu, kdy je poškozeno životní prostředí nebo lesní porosty rozvráceny působením abiotických nebo biotických činitelů a není v silách vlastníků lesů zvládnout zpracovat zasažené dřevo včas a nelze tuto přírodní pohromu zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí," sdělil úřad.

Podle zákona může vláda v době krizového stavu například nasadit vojáky v činné službě a jednotky požární ochrany nebo ministerstva mohou vytvářet podmínky pro krizovou komunikaci. Za kůrovcové stromy se nově podle vyhlášky nepovažují suché stromy, které už lýkožrout zcela opustil. "Je zbytečné plýtvat lidskými silami a kapacitou na likvidaci uschlých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, jak to ukládala dosavadní podoba vyhlášky. Musíme se zaměřit na vyhledávání a hubení brouků v dosud živých stromech, což je jeden z nejdůležitějších přínosů novely," uvedl Milek.

Novela zmírňuje pro vlastníky lesa povinnost pokud jde o počet lapáků a feromonových lapačů, doposud musel mít vlastník bez ohledu na to, zda byl les kůrovcem napaden, jedno takové zařízení na pět hektarů lesa. Nyní se požadavek snižuje na 20 hektarů. "Náklady na tvorbu lapáků se tím sníží na jednu čtvrtinu. Na stejnou úroveň bude možné snížit počet odchytových opatření ve smrkových porostech s mimořádným kalamitním stavem více než deset metrů krychlových na jeden hektar," dodal úřad.

V uplynulém týdnu požádali vlastníci privátních lesů poslance a senátory, aby přiměli vládu k co nejrychlejšímu přijetí opatření, jež by zabránila šíření kalamity. Dosavadní pomoc ze strany státu byla podle vlastníků pomalá a nedostatečná, a kalamita tak svým rozsahem ohrožuje další části republiky. Mezi návrhy uvádějí okamžité vyhlášení stavu nouze v postižených krajích, možnost leteckého postřiku proti kůrovci, podporu dopravy a skladování kalamitního dříví nebo podporu zaměstnanosti v lesním hospodářství. Za důležité vlastníci lesů považují také to, aby se v době kalamity nerozšiřovala bezzásahová území. Vedle toho je nutné ale přijmout i systémová opatření, jako je podpora produkce sadby v lesních školkách nebo změna některých opatření ze zákona o lesích, dodali. Na začátku března vyzvala k podobné akci vládu v demisi Agrární komora ČR. Mimo jiné chtěla uvolnit peníze na opravy a údržbu silnic poškozených zatížením při přepravě kůrovcového dřeva. Stát by také podle ní měl zjednodušit odběry vody ke kropení dřevní hmoty na tzv. mokrých skládkách či odsouhlasit dotace pro využití dřeva na energetické účely. To by přišlo nad rámec národních i evropských dotací a rozpočtu krajů na 1,2 miliardy korun.

C. Problémy na Vysočině:

Na Třebíčsku trpí suchem čtyři pětiny lesů, situace se navíc zhoršuje.

Na Třebíčsku jsou podle odhadu lesníků oslabeny suchem čtyři pětiny lesů, usychají v nich smrky i borovice. V lepším stavu jsou lesy jen poblíž toků, lesní potoky ale v létě vysychají. Problémy trvají přes tři roky a deficit vláhy letošní teplé jaro ještě prohlubuje.

Těžba souší převyšuje objem dřeva napadeného kůrovcem. K vysychání lesů přispívají rozlehlá pole a velké průmyslové plochy, jimiž jsou elektrárna Dukovany a vojenské letiště u Náměště nad Oslavou. S podobným nedostatkem vláhy jako Třebíčsko bojují i sousední lesní správy Znojmo a Náměšť nad Oslavou. Sucho je tam velké. "V některých místech až kritické," řekl krajský ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Těžba se na Třebíčsku již týká jen poškozených stromů. "Přičemž pro tu širší oblast lze konstatovat, že objem soušových těžeb významněji převyšuje objem těžeb kůrovcových," podotkl. Suchem nejvíc trpí smrkové lesy, poněvadž mají kořeny mělko. "Snažíme se pěstovat více listnaté dřeviny nebo hluboko kořenící dřeviny," řekl Šafařík. K úbytku vláhy v tomto území podle Šafaříka přispívají pole s výměrami, které patří mezi největší v republice. "Já bych v tuto chvíli apeloval na všechny hospodáře v krajině, pokusme se do této oblasti vnést co nejvíce rozptýlené zeleně," řekl. Vliv podle něj mají i dukovanská elektrárna a vojenské letiště. "Dvě plochy, které když je teplo, vyzařují obrovské množství energie, tepla, do ovzduší a rozhání de facto ty srážkové mraky," uvedl. Lesní správa Třebíč obhospodařuje 16.000 hektarů státních lesů. Loni vytěžila 190.000 metrů krychlových dřeva, zhruba dvojnásobek běžné roční těžby. Lesní správce Aleš Rusek uvedl, že v tomto území nejsou komplexy lesa hluboké a nedokážou si udržet své klima. Stresují je okolní rychle vysychající pole. V mladině na dohled dukovanské elektrárny Rusek novinářům ukázal desetileté smrky, které už začínají vytvářet šišky, což by se při obvyklém přísunu vláhy stalo až za několik desetiletí. "Je to projev toho, že jsou ty stromy stresované. Sazenice se snaží vytvořit šišky a zachovat rod," vysvětlil.  Problémy se suchem existují v celé republice, nejvíc se zatím projevují na severní Moravě. Třebíčsko je nejpostiženější částí Vysočiny.

D. Problémy v Moravskoslezském kraji:

Lesy v Moravskoslezském kraji chřadnou kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat. Narušeno je prakticky 90 procent lesů. Hrozí navíc, že se při pokračujícím suchu bude kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šířit dál na západ. Problémy se suchem mají především smrky, které mají mělký kořenový systém.

Oslabené stromy pak napadá brouk kůrovec nebo houba václavka. "Narušené jsou lesy napříč všemi dřevinami právě s ohledem na sucho a chřadnutí. Nicméně tak, jak odchází smrk, ty plochy jsou nejvíce vidět. A to je zhruba polovina všech zalesněných ploch v Moravskoslezském kraji," varoval ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil. Lesní správce LČR ve Vítkově Jiří Groda řekl, že stoprocentně zdravý smrkový porost už ve svém regionu nemá. "V loňském roce jsme vytěžili 130.000 kubíků dříví, běžný plán je asi 100.000, takže to bylo asi o třetinu více," řekl správce. Nejhorší byl podle něj rok následující po velmi suchém létě 2015. "To bylo 250.000 kubíků. Nicméně většina toho dříví, od 90 do 99 procent, je nahodilá těžba, to znamená vývraty, zlomy, kůrovcové stromy, všechno, co se týče ochrany lesa," řekl Groda. Pospíšil řekl, že se lesáci snaží poškozené stromy odstranit co nejdříve, proto vznikají velkoplošné holiny. Stejně tak se snaží lesní plochy co nejdříve obnovit. "Ponecháváme všechny ostatní dřeviny, tak aby tam aspoň nějaký kryt zůstal, a následně vysazujeme pestrodruhovou skladbu dřevin," řekl Pospíšil. Hnutí Duha v tiskové zprávě uvedlo, že kdyby se s proměnou porostů začalo po roce 1989 včas, mohla už být v přírodě blízkém a odolném stavu čtvrtina lesů. Na mnoha klimaticky nevhodných místech se podle hnutí stále vysazuje až 75 procent smrků. "Se změnou druhové skladby a přírodě blízkým hospodařením se musí začít hned, aby krize v lesích nepokračovala a aby se postupně stávaly naše lesy pestřejšími a odolnějšími vůči změně klimatu," uvedl za hnutí Jan Piňos. Hlavní inženýr Divize Lipník nad Bečvou VČR Tomáš Klevar řekl, že situace vojenských lesů plně kopíruje stav u Lesů ČR, stejně jako soukromých či obecních lesů. "Dynamika oslabení porostu je strašně velká," řekl. Druhová skladba vysazovaných stromů se podle něj mění ve prospěch listnatých. "U nás na divizi se překláníme na 60 procent listnatých a 40 procent jehličnatých dřevin," řekl Klevar. Pospíšil řekl, že v Lesích ČR se nyní smrk vysazuje asi v 15 procentech. "Chceme s ním pracovat, je přirozenou dřevinou, ale je tam celá škála až deseti dalších jiných druhů dřevin, které sázíme," řekl.

Mezi vysazovanými stromy jsou například buky, duby, modříny, borovice, jasany, osiky nebo břízy. Obnova lesů bude trvat dlouho. "Plocha bude zalesněna poměrně rychle. Ve formě dvou-, tří-, čtyřmetrových porostů to bude, řekněme, do deseti, 15, 20 let. Ale abychom se dočkali vzrostlého lesa, tak si budeme muset počkat desítky let," řekl Pospíšil. Lesy se navíc výrazně změní. "Les bude pestřejší, nebude to vypadat tak jako doposud. Je nutné si na to zvyknout. Samozřejmě se změní i druhová skladba jak podrostu, ale i třeba hub, které v tom lese rostou. Smrkový les je především o suchohřibech, a les dubový, který vyroste, tam jsou jiné houby," řekl Pospíšil.

Např. právě tak lesy v okolí Rožnova pod Radhoštěm postihlo velké sucho, v posledních letech se také zvyšuje průměrná teplota. Stromy bez vláhy nedokážou odolávat většímu výskytu škůdců jako je kůrovec nebo václavka. Množství vytěženého dříví napadeného kůrovcem se výrazně zvýšilo. Na Rožnovsku bylo v roce 2008 vytěženo ve státních lesích 1.006 metrů krychlových dříví poškozeného kůrovcem, loni to bylo 106.000 metrů krychlových, sdělil novinářům lesní správce z Rožnova pod Radhoštěm Jaromír Válek. "Letos se začali kůrovci rojit až o tři týdny dříve, tedy druhý týden v dubnu. Jsme ale připravení. Na Rožnovsku jsme instalovali 5 470 lapáků a 1 200 lapačů, využíváme také 3 500 metrů čtverečních insekticidních sítí a 1 220 stojících lapáků," uvedl Válek. Podle něj je nejdůležitější napadené dříví co nejdříve z lesa vytěžit, aby hmyz nenapadal další porosty. Na Rožnovsku tvoří smrk asi 80 procent státních lesů, hmyzími škůdci je ohrožena asi polovina z nich. Kalamita je podle Válka ve třech revírech v nižších nadmořských výškách, v oblasti Valašskomeziříčska, Rožnovska a v okolí Poličné. "Zatím nejsou ohroženy horní revíry, což je oblast Horní a Dolní Bečvy, kde je vyšší nadmořská výška a smrky tam zatím odolávají lépe," řekl Válek. Průměrná roční teplota se v oblasti v posledních letech zvýšila o čtyři stupně Celsia, srážek naopak výrazně ubylo. "Pokud bude tento trend pokračovat, musíme očekávat masivní hynutí lesů.

Dá se předpokládat, že se neujmou ani sazenice lesních dřevin z letošního jarního zalesňování," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil. Lesníci se snaží situaci zlepšit různými opatřeními směřujícími k zadržení vody v krajině. Je potřeba také zvýšit poměr listnatých stromů s hlubšími kořeny, které budou sucho lépe zvládat, a snížit procento smrkového lesa. Již nyní se vysazuje více listnatých dřevin a jedlí. "Vracíme se k bříze, jeřábu, osice, jilmu. Nejde o změnu dřevinné skladby v desítkách procent za rok. Obměna bude patrná až za deset nebo dvacet let," uvedl Válek. Problémy se suchem a škůdci nemá na Rožnovsku jen státní podnik Lesy ČR, který tam má asi 10.000 hektarů lesa, ale také další vlastníci lesů včetně města Rožnov pod Radhoštěm.

Mgr. Petr Jezdinský