Vlastníky zemědělských pozemků v tuzemsku ohrožuje eroze i sucho.

13.11.2018

O tom, jak ohrožuje sucho a kůrovec např. vlastníky lesních pozemků jsme Vás přitom informovali dne 10. května letošního roku v článku na: http://www.rkjuris.cz/vlastniky-lesu-a-zemedelce-v-ceske-republice-trapi-sucho-a-kurovec-67. Samozřejmě, že obchodní segment pozemků velmi bedlivě pozorujeme, a pečlivě vnímáme i dlouhodobě nepříznivý stav ohledně sucha. Aktuálně se tedy v tuzemsku v souvislosti s půdou také stále více hovoří o suchu a schopnosti půdy vodu absorbovat. Podle našeho názoru je retenční schopnost půdy momentálně nejpalčivějším problémem „české půdy“ generelně, jak ukazují „např.“ grafy č. 1 a 2, kdy nejpostiženější oblasti České republiky suchem, jsou znázorněny tmavě červenou barvou. Vinu za sucho i záplavy nenese ovšem jen zemědělská výroba. „Na pomyslném druhém“ místě viníka za nedostatečnou retenci vody stojí na některých místech ČR nadměrná stavební činnost. Jakákoliv stavba totiž podstatně snižuje objem půdy, jež by mohla něco zadržet.

Letošní říjen byl v tuzemsku teplejší než obvykle. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 10 stupňů Celsia, což bylo o 1,9 stupně nad normálem z let 1981 až 2010, uvádí na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Letošní říjen tak byl spolu se stejným měsícem roku 2014 šestým nejteplejším od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Desátý kalendářní měsíc byl letos také neobvykle slunečný.

Obrázek č. 1: Deficit zásoby vody ke dni 21. října 2018

1540291938_25-cr-sucho

zdroj: ČTK, resp. www.intersucho.cz, vlastní zpracování, 2018

Jako druhý vrchol letošního sucha tak označuje vědecký tým projektu InterSucho (www.intersucho.cz) současnou situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody. „Extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň sucha, je na 48 procentech území,“ konstatoval v tiskové zprávě za tým vědců bioklimatolog Miroslav Trnka. Analogický stav panoval v České republice na konci měsíce srpna před tím, než intenzivní deště zasáhly většinu republiky.

Obrázek č. 2: Deficit půdní vláhy v mm ke dni 4. listopadu 2018

userfiles-image-deficit-181104AWD_CR

zdroj: http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=2018-10-14&to=2018-11-11¤t=2018-11-04, vlastní zpracování, 2018

Naštěstí podle meteorologických předpovědí by v příštích dnech měly přijít dešťové srážky, které mají rozsah sucha zmírnit hlavně v povrchové vrstvě. Naopak hlubší vrstvy budou reagovat pomaleji. Stav sucha se poměřuje s dlouhodobým průměrem pro dané území v letech 1961 až 2010. Situace se začala výrazně zhoršovat počátkem října, než nastoupila druhá fáze babího léta. Sucho panovalo na 40 procentech území a na sedmi procentech území bylo extrémní či výjimečné sucho. Nejhorší situace je nadále ve středních, východních a severních Čechách, a nejvíce trpí Polabí. 

Sucho pak nesleduje či nevyhodnocuje pouze vědecký tým projektu InterSucho, který sleduje převážně zemědělskou půdu, nýbrž i Český hydrometeorologický ústav v Praze, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí. „Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České republiky přibližně pouze jednu pětinu množství, které je pro toto období v říjnu obvyklé. Téměř polovina sledovaných profilů na vodních tocích v České republice vykazuje hydrologické sucho“ (více a zdroj na: http://portal.chmi.cz/).

Obrázek č. 3: Modelová vlhkost půdy v % VVK ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem ke dni 13. 11. 2018

vvk_20

zdroj: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#, vlastní zpracování, 2018

Obrázek č. 4: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin

userfiles-image-dopady-181108_dopady

zdroj: http://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=2018-10-14&to=2018-11-11¤t=2018-11-08, vlastní zpracování 2018

Obrázek č. 5: Relativní kondice polních plodin a travních porostů (stav ke dni 11. 11. 2018)

userfiles-image-ndvi-181111EVI_CR

zdroj: http://www.intersucho.cz/cz/?map=2&from=2018-10-16&to=2018-11-13¤t=2018-11-11, vlastní zpracování, 2018 (pozn. červená znamená nejhorší stav, tmavě zelená nejlepší)

V České republice přitom existuje největší souvislá zemědělská plocha v Evropě, což je hlavní příčinou plošné eroze. Současně disponujeme „přírodně“ jednou z nejvíce členitých krajin. To vše je příčinou větrné a hlavně vodní eroze, a zhoršování kvality půdy. Z těchto důvodů kvalita půdy v ČR rapidně klesá. Podle zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2016, tj. tzv. „Zelená zpráva“ - novější zpráva za rok 2017 přitom dosud nebyla publikovaná (viz: http://eagri.cz/public/web/file/569334/ZZ16_V3.pdf.) - kterou zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací pod gescí Ministerstva zemědělství, patří v tuzemsku k největším faktorům, jenž půdu ohrožují, totiž vodní a větrná eroze. K dalším zdrojům ohrožování a poškozování ekologických funkcí půdy v poměrech České republiky pak patří:

  1. Zabírání zemědělských a lesních pozemků pro jiné činnosti, jakými jsou především výstavba a těžba nerostů, které zpravidla nenávratně devastují ekologické funkce těchto pozemků,
  2. znečišťování půdy škodlivými látkami z ovzduší, ze skládek odpadů a z havárií a chemickými látkami používanými při ochraně a hnojení rostlin,
  3. používání nevhodných technologií a techniky v zemědělství a v lesním hospodářství, nepříznivě ovlivňujících fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. (více a zdroj: DROBNÍK, Jaroslav. Příčiny a cíle ochrany [Ochrana půdy]. In DAMOHORSKÝ, Milan a kol. Právo životního prostředí. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 296.)

V současné době pro ochranu zemědělské půdy již delší čas připravuje Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem zemědělství tzv. protierozní vyhlášku. V důvodové zprávě se uvádí, že vodní erozí je ohroženo až 60 procent zemědělské půdy a roční ztráty jsou až desítky tun z hektaru za rok. Připravovaná vyhláška má tento nepříznivý stav zlepšit. Očekává se, že by mohla nabýt účinnosti na konci roku 2018.

Ministerstvo zemědělství k tomuto konstatuje, že: "Zmíněná vyhláška by měla zakotvit obecně platné principy protierozní ochrany půdy, kterými by se v budoucnu měli řídit všichni, kteří na půdě hospodaří, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou příjemci dotací. Cílem vyhlášky je chránit před erozí zejména rizikové oblasti. Projednávaná protierozní vyhláška nyní zahrnuje i systém monitorování projevů eroze, se kterým její původní návrh nepočítal. „Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ uvedl ministr Toman. Nová protierozní vyhláška umožní rovněž sankcionovat ty, kteří ignorují půdoochranné postupy. V krajním případě bude v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu zemědělcům hrozit pokuta ve výši až 1 mil. Kč (pro právnické osoby). O jejím udělení by měla dle stejného zákona rozhodovat obec s rozšířenou působností ve spolupráci s dalšími orgány státní správy. Pro MZe je problematika ochrany půdy a zadržení vody v krajině zásadním tématem. V nejbližší době se proto bude zabývat rovněž možnými změnami velikosti obhospodařovaného pozemku, dodržováním vhodných osevních postupů, dodáváním organické hmoty do půdy a posílením významu krajinných prvků a celkové struktury krajiny" (více a zdroj na: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2018_pripravy-protierozni-vyhlasky-finisuji.html). 

Mgr. Petr Jezdinský