Vysoké ceny rezidenčních nemovitostí ve městech vyhání obyvatele Prahy a Brna na venkov.
Tak např. průměrná cena nového bytu v hlavním městě vzrostla za poslední rok o 15 pct na 75 791 korun za m2. Vysoké ceny bytů v kombinaci s jejich nedostatkem nutí lidi stěhovat se na okraj měst a za jejich hranice, což má samozřejmě podle našeho názoru i svůj negativní vliv či dopad na národní hospodářství, silniční a komunální infrastrukturu, městskou či příměstskou hromadnou dopravu, ekologii, sociální stratifikaci a demografii.
Kateřina Menzelová, redaktorka Lidových novin a přední píšící odborník na reality v České republice k tomuto tématu uvádí, že: „Cenově přijatelné byty v největších českých městech došly. Ty, které jsou momentálně k mání, jsou už pro nižší a střední příjmové skupiny nedostupné. Obdobný trend jako v Praze a jejím okolí lze vysledovat i v dalších velkých městech. „Pokles výstavby a s tím spojený nárůst cen nemovitostí se stává celorepublikovým problémem,“ upozorňuje David Jirušek, mluvčí developerské společnosti Finep. Alternativou pro řadu zájemců o nové bydlení se stávají obce v okolí Prahy či Brna. Jenže na tento trend zase není připravena zejména dopravní infrastruktura. Developeři přesto již zareagovali a nabídku bytů v okolí velkých měst rozšiřují. „Vyšší stavební aktivita je patrná v řadě menších obcích v suburbánním pásmu měst, například v Brandýse nad Labem, Nehvizdech, Jesenici u Prahy, Říčanech, Hostivicích, Slavkově u Brna, Šlapanicích či v Moravanech,“ uvádí Jiří Pácal v publikaci Trend Report 2017, která mapuje český trh s nemovitostmi“ (zdroj a více na: https://www.lidovky.cz/drahe-byty-zenou-lidi-z-velkych-mest-cenove-prijatelne-dosly-p5e-/noviny.aspx?c=A170612_215744_ln_domov_ELE).
Přikláníme se právě k názoru Jany Divinové, že: „Drahé bydlení a zároveň nedostatek bytů zvětšuje trend takzvané suburbanizace, při které se lidé stěhují na okraj měst a za jejich hranice. Suburbanizace je všeobecně pokládána za negativní jev a stěhování z důvodu nedostupného bydlení jej ještě umocňuje. Suburbanizací v Praze a okolí se zabývá i architekt Filip Foglar z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Podle jeho výzkumu přibylo v Praze od roku 2001 do roku 2015 celkem 120 00 nových obyvatel. Ve Středočeském kraji to však za stejné období bylo 220 000, což je skoro dvojnásobek. „V poslední době se lidé stěhovali za město díky touze po vlastním domě se zahradou. Nevadilo jim ani dlouhé dojíždění, denní závislost na cestování auty a nedostatečná občanská vybavenost sídel za městem. V současné době si už řada lidí výhody města uvědomuje, ale nedostatek bytů a jejich ceny bydlení v metropoli celé řadě z nich znemožňují,“ říká architekt Filip Foglar z IPR. Stěhování obyvatel za město je podle něj i ekonomicky a ekologicky méně výhodné pro městskou správu. „Například v kompaktním městě na jednoho obyvatele připadá 40 cm kanalizace, zatímco na obyvatele žijícího na okraji Prahy je to 5, 5 metrů. O (ne)efektivitě zavádění MHD do těchto lokalit ani nemluvě,“ podotýká Foglar“ (zdroj a více na: https://ekonomika.idnes.cz/gentrifikace-mesta-bydleni-lide-ceny-dve-/ekonomika.aspx?c=A170808_180032_ekonomika_rts).
Největší úbytek obyvatel nastal na Praze 1, Praze 4 a Praze 11, naopak nejvíce obyvatel přibylo v okrajových částech Prahy a v obcích za Prahou.
Velký přírůstek lze zaznamenat na Praze 13 a současně na Praze 9, kde ho podpořila výstavba nových bytů na brownfieldech, které nejsou ze stavebního hlediska územním plánem zablokované.
Několikanásobné navýšení počtu obyvatel je kromě kupní ceny a dobré dostupnosti dáno i původními územními plány, které tento rozvoj umožnily. Za příklad mohou posloužit Jesenice a Velké Přílepy.
V Milovicích nad Labem na Nymbursku je nárůst počtu obyvatel zase dán především přerodem z původně vojenského prostoru opuštěného sovětskou armádou v roce 1991 a systematickou strategickou snahou územní samosprávy (rozuměj města Milovice) o komunální rozvoj.
Martina Marečková, redaktorka Hospodářských novin v tomto ohledu správně poznamenává a doplňuje, že: „drahé bydlení vyhání lidi i za hranice Brna. "Lidé v Brně bydlet chtějí, jenom nemají kde, nebo si to nemohou dovolit," podotýká František Šudřich, marketingový specialista u tamního developera Trikaya. Nepoměr mezi výstavbou ve městě a za jeho hranicemi se podle Šudřicha v posledních letech zvětšuje rychlým tempem. "Tento jev označujeme jako novou suburbanizaci, protože již neprobíhá formou výstavby rodinných domů, ale na vesnicích v okolí Brna se staví typická městská zástavba – tedy bytové domy," popisuje Šudřich. Za první čtvrtletí podle něj developeři v Brně prodali 220 bytů, o 42 procent méně než před rokem. Loňský rok byl z hlediska prodejů v Brně i v Praze rekordní a podle odborníků se letos nebude opakovat. Nový byt dnes v Brně vyjde zájemce průměrně na 61 tisíc korun za metr čtvereční, což je meziročně o devět procent více“ (zdroj a více na: https://byznys.ihned.cz/c1-65707420-rostouci-ceny-bytu-v-mestech-vyhani-lidi-na-venkov-bydleni-uz-je-na-ne-prilis-drahe).
Mgr. Petr Jezdinský