Až polovina domácností v České republice si nehlídá spotřebu energií.
Vážení čtenáři, milí klienti, zhruba polovina domácností v ČR si nehlídá svou spotřebu energií a čeká až na roční vyúčtování. Každý měsíc spotřebované množství sleduje pětina domácností. Kvartální přehled má pak každá osmá domácnost. Tři pětiny domácností přitom uvedly, že pokud by znali svou měsíční spotřebu nejen v kilowatthodinách, ale i v korunách, dokázaly by spotřebu upravit či omezit. Toto zjištění přinesl výzkum agentury PAQ Research pro Institut prevence a řešení předlužení (dále i jako „IPŘP“). Výše uvedené empirické šetření navazuje na projekt „Česko 2022: Život k nezaplacení“, na kterém spolupracují PAQ Research a Český rozhlas. Ten následuje po dlouhodobém výzkumu „Život během pandemie“. V jednotlivých vlnách odpovídalo 1 600 až 1 800 respondentů. Výsledky jsou reprezentativní.
V ČR existuje podle Českého statistického úřadu asi 4,5 milionu domácností. Podle zjištění současného průzkumu svou spotřebu sleduje měsíčně 19 procent domácností. Jednou za čtvrt roku roku ji kontroluje 12 pct domácností. Jsou to hlavně občané, kteří bydlí ve vlastním. Celkem 51 procent domácností spotřebu nezjišťuje a čeká až na roční vyúčtování. Postupují tak hlavně lidé s příjmy nad mediánem mzdy, v nájmu, podnájmu či v družstevním bytě. „Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen občané nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, takřka jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok,” sdělil šéf IPŘP Radek Hábl. Podle šetření zhruba polovina domácností uvedla, že se kvůli zdražování energií dostává do finančních potíží. Hábl poznamenal, že to už nejsou jen chudí lidé, ale i ti s vyšším příjmem. Podle výsledků mají čtyři procenta domácností kvůli cenám energií velké problémy a dvě pětiny menší. O těžkostech hovoří devět z deseti dotázaných, kteří jsou v příjmové chudobě. Nemají ani 60 procent mediánu příjmu.
Podle zjištění by svou spotřebu dokázali občané regulovat lépe, pokud by pravidelně znali nejen množství spotřebovaných kilowatthodin, ale i částku v korunách. Tři pětiny domácností uvedly, že kdyby tyto informace o útratě každý měsíc měly, uměly by spotřebu lépe nastavit či omezit. Čtvrtina respondentů by ale ani s přesnými měsíčními údaji spotřebu neomezila. Hábl řekl, že chytré měřiče se budou podle zákona instalovat od roku 2024 domácnostem s větší spotřebou a od roku 2027 s menší spotřebou. „Rozhodně by měl stát motivovat k rychlejší instalaci. Přesné a průběžné povědomí o našich nákladech za spotřebu energií se ukázalo jako klíčové pro její lepší regulaci,“ uzavírá Hábl.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím IPŘP, ČTK a britských listů)