Bez růstu úrokových sazeb by inflace byla 20 až 25 pct a kurz 30 Kč za euro.

16.6.2022

Vážení klienti, milí čtenáři, pokud by Česká národní banka (dále jen „ČNB“) nezvyšovala úrokové sazby, činila by aktuálně inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka min. mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je teď pod 25 korunami za euro.

Podle guvernéra Rusnoka nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. Na podporu svého vyjádření zmínil Estonsko, které je podle jeho mínění relativně stabilizovanou zemí eurozóny, má nulovou úrokovou sazbu, nemusí řešit vliv kurzu a inflaci má 19 procent. Česká republika je podle jeho názoru nyní na hraně situace, kdy domácnosti, podniky a instituce budou kalkulovat s nějakou inflační přirážkou. „S takovou inflací se pak bojuje velice těžko,“ prohlásil, a uvedl, že podniky v poslední době, všude kde to jde, bez pardonu promítají zvýšené náklady do svých výstupů, protože již nevěří tomu, že se inflace rychle vrátí do koridoru cenové stability. Vytvářejí si tím podle guvernéra jištění dopředu, aby se jejich finanční situace dramaticky nezhoršila. Rusnok podotkl, že vliv úrokových sazeb na inflaci se projeví nejdříve po roce. První zvýšení sazeb se odehrálo loni v červnu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. „Za čtvrt, půl roku, pokud nepřiletí nějaké další černé labutě, uvidíme snižování inflace z toho, bohužel, vysokého vrcholu,“ konstatoval guvernér.

 

Na příštím zasedání bankovní rady k úrokovým sazbám se podle jeho názoru nebude řešit snižování sazeb. „Debata bude podle mě o tom, o kolik je zvýšit,“ oznámil. Nechtěl spekulovat, jak by sazby mohly růst. Na dotaz z publika odmítl, že by ČNB bez patřičných prognóz „nabírala“ zvyšování sazeb dopředu. Naopak překvapivě vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky, a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale národohospodáři odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Tahounem květnové inflace bylo především zdražování potravin. Ceny by přitom měly růst dále a inflace by měla kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent, odhadují ekonomové. Podle některých se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se ekonomika dostane do recese. Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Dana Hájková uvedla, že kdyby sazba zůstala na 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí.

 

Rusnok ve funkci guvernéra skončí ke konci června. Nahradí jej dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování prohlásil, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

 

Mgr. Petr Jezdinský (s využitém ekonomické rubriky ČTK)