Před devadesáti lety se poprvé na svátek sv. Václava jela na Masarykově okruhu v Brně velká cena.

5.10.2020

Vážení čtenáři, měsíce říjen a listopad jsou vzhledem k oslavám 28. října a 17. listopadu na webových stránkách www.rkjuris.cz tradičně patriotistické. Vzhledem k účasti pana JUDr. Tomáše Mádla na listopadovém Biennale v Národním muzeu v Praze jsme tentokrát vybrali aktualitu, resp. unikátní nemovitost z Moravy. Vždyť na trati starého Masarykova okruhu vyvrcholily oslavy 90. výročí prvního závodu automobilů na legendárním závodišti v Brně. Ten se jel 28. září 1930 a odstartoval slavnou éru závodů v západní části moravské metropole.

28. září 1930 celý program zahájila čestným kolem první dáma automobilového sportu Eliška Junková. Diváci podél trati se následně stali svědky fascinující podívané, na které se podílely tehdejší světové hvězdy automobilových závodů. Nechyběli Caracciola, Nuvolari, Borzacchini nebo von Morgen. Celkem se na startovní rošt vyrovnalo 29 přihlášených, kteří úderem desáté hodiny vyrazili do prvního kola náročné trati, jež měřila úctyhodných 29,1 kilometrů. Z vítězství se nakonec radoval německý závodník Heinrich Joachim von Morgen, který v závěru závodu předjel Nuvolariho, jehož Alfa Romeo nevydržela tempo a začala hořet.

Obrázek č. 1: Eliška Junková

225px-Ella_Junková

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eli%C5%A1ka_Junkov%C3%A1, vlastní zpracování, 2020

Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec-Pisárky-Kohoutovice-Žebětín-Ostrovačice-Veselka-Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,194 kilometrů. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář. Již v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem, a to i přesto, že významnou iniciátorku myšlenky brněnského okruhu Elišku Junkovou, legendární automobilovou jezdkyni, postihla právě na Nürburgringu osobní tragédie, když na něm smrtelně havaroval její manžel Čeněk Junek.

Obrázek č. 2: Trať původního Masarykova okruhu

amd1930_1937

Zdroj: https://www.automotodrombrno.cz/o-okruhu/historie/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 3: Vítězný Louis Chiron projíždí v roce 1932 zatáčku v Pisárkách.

220px-Masarykův_okruh,_vítěz_Louis_Chiron_na_Bugatti._Projíždí_zatáčku_v_Pisárkách_(1932)

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masaryk%C5%AFv_okruh, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 4: Zaplněný Masarykův okruh v roce 1937

170px-Masarykův_okruh,_start_závodu_silnější_kategorie_1937

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masaryk%C5%AFv_okruh, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 5: Legendární František Šťastný

download

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2020

Od druhé poloviny 70. let ale brněnská trať přestávala vyhovovat zpřísňujícím se požadavkům na bezpečnost. Po celém světě nahrazovaly umělé a uzavřené okruhy původní přírodní trati a od začátku 80. let bylo jasné, že stejný osud čeká i Masarykův okruh. Ani další zkrácení – tentokrát už na 10,9 kilometrů nepomohlo. V roce 1982 se světové mistrovství jelo na „starém“ Masarykově okruhu naposledy. Až do roku 1986 pak na trati bojovali „jen“ jezdci evropského mistrovství a automobiloví závodníci. Ti se na Masarykův okruh vrátili v roce 1962 zásluhou monopostů formule Junior. V jejich kokpitech, stejně jako později v případě formule 3, se objevovala nepřehlédnutelná jména včetně budoucích mistrů světa formule 1 Rindta a Laudy.

Výstavba nového okruhu přitom nebyla vůbec jednoduchá. „Soudruzi“ logicky fandili výstavbě okruhu v severočeském Mostě. V Maďarsku se v této době začal stavět (v té době) moderní Hungaroring. Navíc finance v tehdejším socialistickém Československu tekly většinou na Slovensku, a Jihomoravský kraj byl finančně a investičně zcela upozaděn. Za novým okruhem v Brně stály dvě jména, a to tajemník brněnské Velké ceny Miroslav Čada, sám dřívější motocyklový závodník a projektant Jaroslav Suchý.

Autor Jiří Smetana ke shora napsanému v zajímavém seriálu o GRAND PRIX BRNO v příloze MF DNES s názvem AUTO DNES velmi poutavě uvádí, že (cit.): „Dobře, stavět můžete. Jenže kdo to udělá? No přece my! Čada dokáže nadchnout obrovské množství lidí. Práce se dává do pohybu až ve druhé půlce roku 1984, to už se mělo na nové trati závodit. Lesníci přes zimu vytěží stromy, pak naběhne parta stovek nadšených motoristických fanoušků a členů Svazarmu a obrovskou plochu vyčistí. Mimochodem taky si tehdejší šéfy představujete jako pány v černých Tatrách 613? Existují desítky fotek, na kterých lidé s ředitelskými funkcemi ve vaťáku a gumácích tahají klacky z Lesa nebo hází lopatou hlínu svlečeni do půl těla. A s nimi stovky lidí. Koho škarohlídky napadne, že to mají dobře zaplacené, je na omylu. Z větší části jsou to dobrovolníci. A i zaměstnanci stavebních firem, kteří chodí na okruh na dvě směny včetně víkendů, dostávají jen minimální příplatky. „Kdo chce vydělat peníze, sem určitě nejde,“ konstatuje tehdy Otmar Kroupa, jeden ze stavbyvedoucích. Přesto je na stavbě plno. A nejen na začátku, nasazení vydrží skoro čtyři roky, než je okruh hotový.“

Novou kapitolu v historii brněnského Masarykova okruhu tedy začal psát rok 1987, kdy v červnu zahájil svůj provoz speciální automotodrom o délce 5,394 km, vybudovaný v členitém terénu původních lesů poblíž osady Kývalka, vzdálené od boxů starého okruhu sotva deset kilometrů. V sobotu 18. červencem 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů. Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992). V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km. Mezi sezónami 2007 a 2008 pak proběhla kompletní rekonstrukce povrchu trati. Za více než 150 miliónu korun byl zcela odstraněn starý povrch a byl nahrazen novým asfaltem.

Obrázek č. 6: Mapa současného Masarykova okruhu

motogp-brno-brno-circuit-map_730x

Zdroj: https://www.motogpbrno.com/cs/mapa-masarykova-okruhu, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 7: Závodní pole při Grand Prix České republiky třídy Moto3 v Brně 2020

4a20c553fc17350d8a7cc38593e550ac_extract=40,0,2007,1129_resize=680,383_

Zdroj: https://sport.aktualne.cz/motorismus/motocykly/velka-cena-ceske-republiky-2020/r~4c2f2c48da2111eab1110cc47ab5f122/, vlastní zpracování, 2020

Odborné zdroje:

SMETANA, J. Hrdinové bez vavřínů. MF DNES (Příloha AUTO DNES), Číslo 39, ročník V., datum vydání 29. září 2020, s. 14 až 15.

https://www.automotodrombrno.cz/na-masarykove-okruhu-se-pred-90-lety-poprve-rozburacely-silne-motory/,

https://www.automotodrombrno.cz/o-okruhu/historie/,

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-brne-se-slavilo-90-let-od-prvniho-zavodu-na-masarykove-okruhu/1938213,

https://www.motogpbrno.com/cs/mapa-masarykova-okruhu,

https://sport.aktualne.cz/motorismus/motocykly/velka-cena-ceske-republiky-2020/r~4c2f2c48da2111eab1110cc47ab5f122/,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eli%C5%A1ka_Junkov%C3%A1,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Masaryk%C5%AFv_okruh.

 

Mgr. Petr Jezdinský