Prvotní dojmy nadšeného milovníka historie z výstavy Biennale PPCP
Vážení příznivci filatelie, milí čtenáři, dovolte mi, abych vás seznámil se svými prvotními dojmy z Biennale PRESTIGE PHILATELY CLUB PRAGUE. Jedná se vskutku o pozoruhodnou výstavu v překrásném prostředí Historické budovy Národního muzea v Praze s řadou filatelistických unikátů. Zcela ojedinělý a mimořádný je ovšem v premiéře zejména celý koncept akce, jejímž cílem je sběratelské rarity nejen ukázat veřejnosti, nýbrž především zasadit filatelii do širokého socio-historického a socio-kulturního kontextu.
Obrázek č. 1: Biennale PRESTIGE PHILATELY CLUB PRAGUE se koná v impozantním prostředí Historické budovy Národního muzea.
Zdroj: Archiv PPCP, vlastní zpracování, 2020
Obrázek č. 2: Reprezentativní rámy s originálním edukativním pojetím
Zdroj: Archiv PPCP, vlastní zpracování, 2020
Obrázek č. 3: Rollupy tří zúčastněných filatelistických klubů: Zprava rakouské Vindobony, která byla založena již 4. dubna 1880 a je tak nejstarším rakouským (předlitavským) filatelistickým klubem na území Rakouska-Uherska, nejslavnějšího světového filatelistického klubu, to jest Club de Monte Carlo de l´Elite de la Philatélie a PRESTIGE PHILATELY CLUB Prague.
Zdroj: Archiv PPCP, vlastní zpracování, 2020
Na výstavě je k vidění řada velmi zajímavých filatelistických exponátu, a o některých už pisatel dokonce referoval ve svém prvním článku.
Autora jako právníka a velkého milovníka historie však nejvíce zaujal dopis z první poštovní trasy v Evropě, tj. dopis s podpisem Maxmiliana I. per regem se pro Karla I. de Lalaing (1466-1525), od roku 1522 hraběte z Lalaing, rádce a komořího Maxmiliana I., Filipa Kastilského a Karla V.
Obrázek č. 4: Výjev z cesty se dokonce dostal na obraz „Malý kurýr“ (též známý jako „Malý pošták“), mědiryt od Albrechta Dürrera, 1496.
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2020
Přepravu tohoto dopisu zajistilo první evropské poštovní spojení, a to z Innsbrucku do Mechelenu, založené v roce 1490 a pravidelně provozované od roku 1506. Z Mechelenu jej přes Lille a Donai poslové doručili do sídla adresáta. Knížecí rodina Taxisů, původem z Itálie, byla roku 1490 pověřena císařem Maxmiliánem zřízením poštovního spojení mezi Rakouskem a územími nově nabytými díky manželství s Marií Burgundskou. Tuto první poštovní trasu v Evropě, zvanou Flanderská, provozoval od roku 1506 František Taxis z příkazu vévody Filipa Burgundského, syna Maxmiliána I., jako pravidelný spoj. Trasa začínala v Innsbrucku a vedla přes Augsburg a Rheinhausen do Mechelenu nedaleko Bruselu. Na výstavě adjustovaný dopis šel jako dopis císařský bezesporu poštou Taxisů. Jde o dosud jediný známý exemplář přepraveny Flanderskou trasou, který byl odeslán z Rakouska. Jedná se o prvořadý doklad z nejvýznamnější poštovní trasy v dějinách Evropy.
Stejně tak je z historicko-právního významu velmi zajímavý (a to nikoliv pouze pro autora) aršík vydaný ke 25. výročí vzniku tehdy de iure neexistující Republiky československé.
Obrázek č. 5: Aršík vydaný ke 25. výročí vzniku RČS
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2020
Impulsem pro vznik aršíku bylo konání dvou výstav k 25. výročí vzniku ČSR, z nichž jedna byla věnována sokolskému hnutí a druhá pak československým poštovním známkám. Obě výstavy se konaly od 8. do 20. listopadu 1943 v Československém institutu Britské rady (British Council Czechoslovak Institute) na Grosvenor Place 18 v Londýně a popudem k uspořádání druhé z nich byla aktivita Československé filatelistické společnosti v Londýně (Czechoslovak Philatelic Society in London). Ta veřejně oznámila konání výstavy československých poštovních známek a razítek československé polní pošty v prvním čísle svého bulletinu v červnu 1943. Součástí oznámení bylo i sdělení o spolupořadatelství Czechoslovak Army Field Post Office (Úřad československé polní pošty). Patronát výstavě udělil sám prezident republiky Edvard Beneš a veškerý výtěžek z výstavy byl předem přidělen fondu Československého červeného kříže. Vláda republiky v exilu vydala svůj souhlas k pořízení pětiznámkového pamětního aršíku vydaného jako suvenýr bez poštovní platnosti.
Z hlediska kriminalistiky jsou jistě velmi pozoruhodné i tzv. vejprtské padělky (Weipert falzum). Je známo, že jako první na tyto padělky ke škodě pošty upozornil již v roce 1920 Ing. Jaroslav Šula v časopisu Český filatelista.
Obrázek č. 6: 300h šedozelená, kamenotisk – padělek ke škodě pošty
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2020
Senzační objev velmi zdařilých falz ke škodě pošty s námětem známek emise Hradčany učinil štábní kapitán Luzar z Brna v roce 1934. Pan Luzar zakoupil už v roce 1923 z archivu pošty skart, obsahující poslední díly poštovních průvodek od balíkových zásilek. Tyto ústřižky, na nichž se nacházela frankatura v podobě nalepených výplatních známek, obsahovaly i vysoké nominální hodnoty emise Hradčany. Avšak i přes kvalitně zvládnutou práci při výrobě padělků ke škodě pošty se falza zásadně liší v tiskovém provedení. Při zběžném pohledu padělek nelze většinou poznat. Menší pomůckou může pouze být světlejší odstín barvy dané nominální hodnoty. Falzum bylo tištěno kamenotiskovou technikou, kdežto oficiálně vydané známky knihtiskem. Padělky byly vyrobeny s největší pravděpodobností v Německu (hovoří se o Düsseldorfu), někdy v druhé polovině roku 1919, tedy samozřejmě po oficiálním datu vydání všech uvedených nominálních hodnot. Velmi brzy byly uvedeny do poštovní přepravy.
Co říci na úplný závěr? V sálech druhého patra Historické budovy Národního muzea v Praze je k vidění spousta zajímavých filatelistických materiálů. Škoda jen, že Biennale z důvodu zhoršení epidemiologické situace končí již dnes.
V Praze dne 26. prosince 2020
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím výstavního katalogu k Biennale)