Stavebnictví v České republice bylo do října podle výkonu na 17. místě v Evropské unii.
Vážení čtenáři, české stavebnictví bylo loni do konce září s meziročním poklesem o 6,6 procenta mezi 28 zeměmi EU na 17. místě. Údaje z Velké Británie jsou přitom stále započítávány. V meziroční komparaci si ČR polepšila o dvě místa. V porovnání s koncem prvního pololetí na tom bylo tuzemsko o čtyři příčky hůře. Toto zjištění vyplývá z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví v prvních devíti měsících pokleslo průměrně o 6,4 procenta.
Česká republika paradoxně doplatila na velmi nízkou nezaměstnanost. Po odchodu pracovníků z Východu nebylo možné nalézt dostatek stavebních dělníků na českém pracovním trhu. To vedlo k pozastavení některých projektů. Navíc některé restrikce z jarního období lze dodatečně vyhodnotit jako zbytečně přísné. To mělo negativní vliv na stavebnictví i celou řadu dalších odvětví.
Obrázek č. 1: Most Bohumila Hrabala v Lysé nad Labem-Litoli
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2021
Obrázek č. 2: Nová zástavba v Lysé nad Labem-Litoli
Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2021
Nejvíce, o 17,8 procenta, se v prvních třech čtvrtletích zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,1 procenta a Chorvatsko, kde stavebnictví meziročně stouplo o 3,6 procenta. Odvětví vzrostlo v sedmi zemích, nad unijním průměrem bylo 16 států. Naopak v Itálii stavebnictví kleslo více než o pětinu, v Británii a Francii o 17,9 procenta.
Obrázek č. 3: Vizualizace budoucí podoby Husova náměstí v Lysé nad Labem v zimě
Zdroj: http://www.land05.cz/cs/projekt/1-misto-v-urbanisticko-architektonicke-soutezi-lysa-nad-labem-29, vlastní zpracování, 2021
„Srovnání meziročních změn stavebních výkonů mezi zeměmi ukazuje, že v řadě z nich nesrazila pandemie odvětví na kolena. Především země severní Evropy, ale také Německo a Rumunsko dokládají, že pro ně není heslo „proinvestovat se z krize“ pouhou frází. Lze předpokládat, že aktivnější roli obstarávají veřejné investice. Stavebnictví tak v těchto zemích získává na významu z hlediska ekonomiky jako celku,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru se mnozí zahraniční dělníci vrátili do zemí svého původu, což podle Křečka vedlo k výraznému propadu stavební produkce především v západní Evropě. „Jasně se ukázalo, že Západ je výrazně závislý na pracovní síle z Východu a bez vzájemné spolupráce fungují evropské regiony výrazně hůře,“ poznamenal Křeček.
Tabulka č. 1: Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU do konce září (minulého roku)
|
Země |
Index (v procentech) |
|
Rumunsko |
17,8 |
|
Malta |
5,1 |
|
Chorvatsko |
3,6 |
|
Lotyšsko |
2,9 |
|
Německo |
2,4 |
|
Dánsko |
2,0 |
|
Finsko |
1,6 |
|
Nizozemsko |
-0,4 |
|
Švédsko |
-0,4 |
|
Slovinsko |
-2,4 |
|
Litva |
-3,3 |
|
Portugalsko |
-3,9 |
|
Rakousko |
-4,2 |
|
Polsko |
-4,7 |
|
Estonsko |
-5,9 |
|
Bulharsko |
-6,1 |
|
Česká republika |
-6,6 |
|
Belgie |
-8,2 |
|
Lucembursko |
-9,9 |
|
Maďarsko |
-11,0 |
|
Irsko |
-11,1 |
|
Slovensko |
-11,5 |
|
Řecko |
-13,1 |
|
Kypr |
-13,5 |
|
Španělsko |
-13,9 |
|
Francie |
-17,9 |
|
Velká Británie |
-17,9 |
|
Itálie |
-20,1 |
|
Průměr EU |
-6,4 |
Zdroj: Eurostat, ČTK, Stavební a Investiční web, vlastní zpracování, 2021
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím Eurostatu, České tiskové kanceláře, Stavebního a Investičního webu)