V panelových domech v České republice žijí v současné době až tři miliony lidí.

8.9.2020

Vážení čtenáři, od 50. let minulého století do roku 1995 bylo v České republice postaveno zhruba 80.000 panelových domů s 1,2 milionu bytů, ve kterých žijí asi tři miliony obyvatel. Byly stavěny v rámci centrálně řízené bytové výstavby, která byla z velké části zajišťována bytovými družstvy. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) byl podíl bytů v panelových domech na celkovém počtu v 70. a 80. letech zhruba 90 procent. Ještě v roce 1994 činil zhruba tři čtvrtiny, o rok později už pouze pětinu.

V rozhovoru s ČTK tyto informace sdělil ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev Martin Hanák. Názory na panelové domy se různí, uspokojit poptávku po bydlení bez panelových sídlišť si ale podle jeho názoru nelze představit. Panelový dům je vybudovaný z prefabrikovaných dílů, panelů. Podle Hanáka byly stavěny podle typizovaných projektů. „Na našem území můžeme nalézt panelové domy v 16 základních konstrukčních soustavách, které je možno rozdělit do mnoha regionálních a materiálových variant. Požadavek masové výroby panelových domů se podepsal na tváři většiny českých měst v podobě panelových sídlišť,“ konstatoval dále Hanák.

Obrázek č. 1: Sídliště Bohnice a jeho obchodní dům Krakov

220px-KD_SOL

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADdli%C5%A1t%C4%9B_Bohnice, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 2: Sídliště Prosek na území Střížkova

250px-Prague_Prosek_Jablonecká_str3

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%AD%C5%BEkov, vlastní zpracování, 2020

Podle aktuálních statistik existuje v České republice 4,37 milionu bytů, z toho 3,83 milionu trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 milionu na bytové domy. V panelových domech je více než polovina z nich. Podle Hanáka byly poslední panelové domy v ČR zkolaudovány na pražských sídlištích Černý Most a Stodůlky v roce 1995. Rozhodnutí o jejich výstavbě padlo před rokem 1990. Podle Hanáka bylo pro výstavbu panelových domů zásadním okamžikem rozhodnutí komunistické vlády z roku 1959, kterým byl ustanoven nový typ družstva - stavební bytové družstvo (SBD). „Pro podporu zájmu obyvatel o tuto výstavbu byly nastaveny štědré dotační podmínky zahrnující nevratný státní příspěvek a dlouhodobý úvěr umožňující financování výstavby. Maximální podpory a tedy i rozmachu dosáhla výstavba panelových domů v období 1969 až 1989,“ doplnil Hanák.

Obrázek č. 3: Jírovcovo náměstí na sídlišti Chodov

220px-Jírovcovo_sq,_Prague_Chodov

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_M%C4%9Bsto, vlastní zpracování, 2020

Podle něj se bohužel do popředí zájmu centrálních plánovačů tehdy dostal požadavek kvantity výstavby před kvalitou. Jak dále uvedl, v roce 1990 činil podíl panelových domů na celkové dokončené výstavbě bytových domů 98 procent. V roce 1980 to bylo 89 procent. V 90. letech začal výrazně klesat. Ještě v roce 1994 to bylo 76 procent, o rok později už pouze pětina. „Názory na bydlení na panelových sídlištích se různí. Od památného hodnocení prezidenta Václava Havla, který je nazval králíkárnami, až po hodnocení vyplývající z výsledků sociologických průzkumů mezi obyvateli panelových sídlišť. Ti se svým bydlením vyjádřili poměrně vysoký stupeň spokojenosti,“ uvedl Hanák.

Jestliže jde o nové developerské projekty, ty nejluxusnější podle něj mohou svým řešením oslnit, ale byty v cenově dostupnějších projektech předčí byty v panelových domech pouze v máločem. „Pochopitelná snaha developerů o maximalizaci zisku vede k takovým dispozičním řešením bytů, o nichž nejsem přesvědčen, že jsou lepší, než ty původní. Stejně tak kvalita prováděných prací a použitých materiálů je poplatná snaze maximalizovat zisk,“ podotkl dále Hanák.

Za první panelový dům v České republice je považován objekt v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy. „Nutno říci, že nešlo o typický panelák, poněvadž nebyl stavěn v žádné z typizovaných konstrukčních soustav. Od svých následovníků se nelišil pouze nadstandardní plochou bytů, ale také tím, že místo ploché střechy má mírně skloněnou sedlovou střechu s ozdobnou římsou a obvodové panely byly pro vnější efekt omítnuty,“ poznamenal Hanák. První skutečně typizovaný projekt byl podle něj postaven v roce 1954 ve Zlíně. Použita byla panelová metoda G-40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednotlivém domě) a stala se první standardizovanou konstrukční soustavou. „I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu,“ informoval Hanák.

Tabulka č. 1: Počet dokončených bytů v České republice od roku 1971

Rok

Počet

1971

70.226

1972

75.414

1973

77.695

1974

85.616

1975

97.104

1976

86.350

1977

87.872

1978

83.273

1979

77.094

1980

80.661

1981

63.084

1982

61.400

1983

57.078

1984

57.298

1985

66.678

1986

47.080

1987

49.000

1988

50.700

1989

55.073

1990

44.594

1991

41.719

1992

36.397

1993

31.509

1994

18.162

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-panelovych-domech-v-cesku-ziji-v-soucasnosti-tri-miliony-lidi/1907088, vlastní zpracování, 2020

Stav zeleně na panelových sídlištích v ČR je většinou dobrý. Jelikož byla většinou vybudována v 70. a 80. letech, měla zeleň dost času vyrůst. Některá sídliště na okrajích měst mají dokonce přímý vstup do lesa či lesoparku. Většinou jde o tu zelenější část měst. Mnohá sídliště byla navržena tak, aby zeleň byla jejich integrální součástí. Ne všude se návrhy podařilo realizovat, ale obecně platí, že jsou to ty zelenější části měst. A jakmile se jednotliví vlastníci pustí do zeleného urbanismu, může se situace ještě výrazně zlepšit. V tomto směru jsou v Praze skvělé např. Ďáblice nebo Bohnice, v Brně jsou to sídliště Lesná nebo Kohoutovice. Naopak jiná sídliště jsou na tom mnohem hůř, bez parků a lesa, obklopené jsou buď další zástavbou nebo na okraji města přímo polem.

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČTK)