Zajímavý pohled člena NERVU na snižování či spíše nesnižování úrokových sazeb
Vážení čtenáři, milí klienti, Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle jeho názoru členové bankovní rady ČNB ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK. Od sazeb centrální banky se přitom odvíjí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Obchodním korporacím vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení (hypotéky).
Finanční trh podle Havránka dlouhodobě očekává, že „Banka bank“ sníží úrokové sazby ze sedmi procent ještě letos, to se ale podle ekonoma nestane. „Centrální banka de facto poslední rok tolerovala vysokou inflaci s odůvodněním, že další protiinflační kroky jsou pro ekonomiku příliš nákladné. Ovšem jediným ústavním úkolem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Aby banka ukázala, že jí na cenové stabilitě opravdu záleží a že ústavu záměrně neporušuje, bude minimálně po celý příští rok předchozí selhání vyvažovat a tolerovat nízkou inflaci, možná krátkodobě i deflaci,“ prohlásil Havránek. Bankovní rada podle něj za žádnou cenu nebude chtít udělat chybu a raději připustí podstřelení než nadstřelení inflačního cíle.
Prognóza stability úrokových sazeb nejméně do února 2025 je také konzistentní se současnou komunikací většiny členů bankovní rady. „Kladou důraz na to, že sazby opravdu budou stabilní po dlouhou dobu a že se na nízké úrovně již nikdy nevrátí. Je tak možné, že sazby zůstanou na sedmi procentech, i když inflace klesne pod nulu. To bude znamenat nejvyšší reálné úrokové sazby (tedy po odečtení inflace) v historii,“ sdělil Havránek. I vysoké reálné úrokové sazby však dávají z hlediska ČNB podle ekonoma velký smysl. „Centrální Banka říká, že reálné sazby by měly být v průměru kolem jednoho procenta. Za posledních 20 let se však do plusu dostaly málokdy a průměrně jsou hluboce záporné. I zde tedy bude chtít národní banka kompenzovat, konkrétně střadatelům, jejich enormní ztráty z posledních tří let. Blíží se dobré časy pro střadatele, špatné časy pro dlužníky,“ dodal a uzavřel Havránek. S názory a postoji prof. Havránka se můžete blíže seznámit na: https://sites.google.com/view/tomashavranek/, resp. na: https://zrusme-inflaci.cz/.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČTK)